V dnešním světě se Poddruh stal tématem zájmu a debat v různých oblastech. Ať už v osobní, sociální, politické nebo technologické sféře, Poddruh vyvolal velký dopad a vzbudil zvědavost a zájem lidí všech věkových kategorií a profesí. Postupem času se Poddruh vyvíjel a nabýval různých forem, přizpůsoboval se potřebám a požadavkům moderní společnosti. V tomto článku podrobně prozkoumáme roli a vliv Poddruh dnes, analyzujeme jeho důležitost, dopad a různé pohledy, které na toto téma existují.
Poddruh (též subspecie; latinsky subspecies) je v biologické systematice poddruhový taxon označující jedince s vlastními morfologickými znaky lišícími se od jiného poddruhu téhož druhu. V taxonomii se subspecie zkracuje jako subsp. (česká nomenklatura) či ssp. (vědecká nomenklatura).
Nominátní subspecie je poddruh, který se nejvíce podobá danému druhu. Podstatné je, že odpovídá typu druhu (u vyšších rostlin jde většinou o tzv. herbářovou položku). Její jméno se tvoří opakováním jména druhu bez autora.
Toto jméno se nazývá autonymum, protože vzniká automaticky, jakmile někdo popíše jinou subspecii k určitému druhu.
Jména taxonů zapisujeme vědeckým názvem v latinském jazyce. Jako první se kurzívou napíše binomické jméno. Následuje standardním písmem zapsané jméno autora názvu (tzn. jméno taxonoma čili toho, kdo organismus jako první platně popsal a pojmenoval, případně zkrácená forma jména) a zkratka subsp. nebo ssp., poté kurzívou latinský název subspecie. Standardním písmem se doplní autor či autoři, pokud se nejedná o nominátní subspecii. Příklady:
Jedná se o taxon nižší než druh a vyšší než varieta (pro pěstované rostliny kultivar). Pozná se podle zkratky charakteristické pro tento taxon. V českém binomickém názvosloví se tvoří pouze název pro druh; poddruh se dodává latinsky.