Popeleční středa
V tomto článku se bude téma Popeleční středa zabývat z různých úhlů pohledu s cílem analyzovat jeho důležitost a relevanci dnes. Prozkoumáme různé důsledky, které má Popeleční středa na naši společnost, a také její dopad na každodenní životy lidí. Kromě toho budou prezentovány různé pohledy odborníků a profesionálů v oboru, aby se obohatila debata a nabídla se úplnější a objektivnější vize o Popeleční středa. Podobně budou zkoumány konkrétní příklady pro ilustraci vlivu Popeleční středa v různých oblastech a budou navržena možná řešení nebo doporučení pro adekvátní zvládnutí výzev, které Popeleční středa v současnosti představuje. Nakonec si tento článek klade za cíl prohloubit znalosti o Popeleční středa a podpořit konstruktivní debatu o jeho významu a dopadech na naši společnost.
| Popeleční středa | |
|---|---|
 Popelec, křížek z popela, na čele. | |
| Slavený | většinou západních křesťanů |
| Druh | křesťanský |
| Datum | středa sedmý týden před Velikonoci |
| Rok 2024 | 14. února |
| Rok 2025 | 5. března |
| Oslavy | Mše, Bohoslužba, Božská liturgie |
| Souvisí s | Mardi Gras, Masopust, Postní doba, Velikonoce |
Popeleční středa (lat. dies cinerum nebo feria quarta cinerum) je v římskokatolickém liturgickém kalendáři, starokatolickém, anglikánském, luteránském a kalendáři Církve československé husitské první den postní doby. Následuje čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy.
Historie
V období raného křesťanství existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku Postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z kostela a před vchodem až do Velikonoc žádal křesťany o modlitbu. Instituce veřejného pokání se ještě před koncem prvního tisíciletí postupně vytrácela, avšak výmluvné gesto kajícího sypání popela na hlavu se začalo uplatňovat u všech účastníků bohoslužeb.
Papež Urban II. doporučil tento obyčej na Beneventské synodě 1091 pro celou církev. Mužům se popel sypal na hlavu, ženy kvůli povinnému závoji byly popelem znamenány na čele ve tvaru křížku. Zvláštní modlitba pro žehnání popela se objevila až v 11. století. Předpis, podle kterého má být použit popel ze svěcených ratolestí Květné neděle předchozího roku, pochází až z 12. století.
Náboženský význam
Popeleční středa je jedním z dvou dnů přísného půstu (společně s Velkým pátkem) a připomínkou pomíjivosti pozemského života. Znamenání popelem, tzv. popelec, doprovází udělovatel slovy: Čiňte pokání a věřte evangeliu nebo Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš. Katolický křesťan je takto veden, aby zůstal nezávislý na skutečnostech pomíjivých a věnoval pozornost hodnotám trvalým – duchovním.
Odkazy
Reference
- ↑ Český misál. Praha: Česká liturgická komise, 1983. Kapitola Doba postní, s. 170.
Literatura
- ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Popeleční středa, s. 102.
Související články
- Květná neděle
- Modré pondělí
- Šedivé úterý
- Sazometná středa
- Zelený čtvrtek
- Velký pátek
- Bílá sobota
- Boží hod velikonoční
- Velikonoční pondělí
- Půst
- Masopust
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Popeleční středa na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Popeleční středa ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Popelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Popeleční středa - základní a přehledné informace
