V současnosti je Pordenone tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S významným dopadem na různé oblasti života vyvolal Pordenone bezprecedentní debatu a přilákal příznivce i kritiky. Jak se Pordenone stále prohlubuje v kolektivním vědomí, jeho vliv se rozšiřuje napříč mnoha sektory, od politiky po zábavu a od technologie po společnost jako celek. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Pordenone a prozkoumáme jeho aktuální význam a potenciální budoucí dopad.
Pordenone | |
---|---|
Pordenone radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°57′45″ s. š., 12°39′23″ v. d. |
Nadmořská výška | 24 m n. m. |
Stát | Itálie |
Autonomní region | Furlansko-Julské Benátsko |
Územní spolek obcí | Noncello |
Pordenone | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 38,21 km² |
Počet obyvatel | 51 127 (2017) |
Hustota zalidnění | 1 338,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0434 |
PSČ | 33170 |
Označení vozidel | PN |
ISTAT | 093033 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pordenone je italské město antického původu v regionu Furlansko-Julské Benátsko se středověkým historickým centrem, v současnosti je průmyslovým centrem regionu. V roce 2017 zde žilo přes 51 000 obyvatel. Do roku 2017 bylo správním centrem stejnojmenné provincie Pordenone.
Město leží v severozápadní části provincie, v údolí Benátska, jižně od benátských Alp, na řece Meduna, která se vlévá do řeky Livenza, a ta se u města Caorle vlévá do Středozemního moře. Sousední obce jsou: Azzano Decimo, Cordenons, Fiume Veneto, Pasiano di Pordenone, Porcia, Prata di Pordenone, Roveredo in Piano, San Quirino a Zoppola.
Lokalita byla osídlena v době antiky Římany, sloužila jako říční přístav, latinsky nazývána Portus Naonis. Podle archeologických výzkumů se Pordenone stalo raně středověkým centrem s nekropolí již před rokem 1000, poté se rozrostlo do dvou čtvrtí: Torre a Noncello. Prvního hospodářského a kulturního vrcholu město dosáhlo ve 13. až 15. století, roku 1314 získalo městská práva. Začalo profitovat z rozvoje řemesel a obchodu. Z té doby se zachovalo centrum v ose dóm-radnice-korzo s gotickými a renesančními domy.
Městské nezávislosti na Benátkách dosáhlo roku 1516. Do roku 1537 je ovládala aristokratická rodina d'Alviano, odměnou za věrnou vojenskou službu Bartolommea d'Alviano v Benátské republice. Tehdy byl zbudován nový přístav a rozvinul se dálkový obchod.
Město bylo vždy strategickou křižovatkou italsko-rakouských politických zájmů. Po období napoleonských válek bylo roku 1815 začleněno do rakouských držav pod království Lombardsko-benátské. Železniční spojení včetně železniční stanice Pordenone (1855) a výstavba silnice Pontebbana ovlivnily úpadek přístavu, ale podnítily podstatný průmyslový rozvoj, zejména dopravu pro bavlnářské továrny. V roce 1866 bylo Pordenone připojeno k Itálii. Za první světové války bylo město silně poškozeno a utrpěl zejména bavlnářský průmysl, který za hospodářské krize po roce 1929 zcela zkrachoval. Po druhé světové válce se místní firma Zanussi rozšířila na významného světového výrobce domácích spotřebičů. V roce 1968 bylo Pordenone ustaveno hlavním městem stejnojmenné provincie se stejným názvem, včetně území náležejícího Udine.
Po druhé světové válce bylo Pordenone i další města provincie systematicky obsazena vojenskými posádkami, aby bránila sovětské invazi z východu.
V současnosti je město převážně průmyslové. Těžištěm produkce jsou domácí spotřebiče. Hlavním zaměstnavatelem je firma Zanussi (z koncernu Electrolux) a dodavatelé komponentů pro výrobu bílé techniky.