Název Quentin Massys je dnes bezpochyby velmi aktuálním tématem. V průběhu historie byl Quentin Massys předmětem studia, debat a kontroverzí v různých oborech a disciplínách. Od vědy po literaturu, přes politiku a populární kulturu, Quentin Massys zanechal ve společnosti nesmazatelnou stopu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Quentin Massys a prozkoumáme jeho dopad na dnešní svět a jeho význam pro budoucnost. Od svých počátků až po dnešní vývoj upoutal Quentin Massys pozornost a představivost milionů lidí po celém světě.
Quentin Massys | |
---|---|
Narození | 26. dubna 1466 nebo Desetiletí od 1460 Lovaň |
Úmrtí | 14. září 1530 Antverpy |
Místo pohřbení | Katedrála Panny Marie v Antverpách |
Povolání | malíř, umělec, projektant a medailér |
Děti | Jan Matsys Cornelis Massijs |
Rodiče | Christina Van Pullaer |
Příbuzní | Catharina Massys a Joost Massys (sourozenci) Quentin Metsys the Younger (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Quentin Massys, psáno také Matsys, Matsijs nebo Metsys (asi 1465, Lovaň – 1530, Antverpy) byl vlámský malíř narozený na území dnešní Belgie. Byl zakladatelem tzv. antverpské školy.
Měl se stát kovářem jako jeho otec Joost Massys. Dle legendy se však zamiloval do dcery malířského mistra z Antverp a odešel kvůli ní roku 1491 do tohoto města studovat malířství. Stal se zde členem malířského cechu sv. Lukáše. V letech 1495–1510 v Antverpách vedl vlastní malířskou dílnu.
Jeho přáteli byli Erasmus Rotterdamský (jeho portrét namaloval v roce 1517), Albrecht Dürer či malíř Joachim Patinir. Často kopíroval Leonarda da Vinciho, s nímž si též korespondoval. Jeho synové Jan a Cornelis se stali rovněž malíři.
Zemřel při morové epidemii.
Publicistka Martina Glenn o něm na webu Artmuseum.cz napsala: „Do svých obrazů dokázal dát jedinečné city a lyriku, ve své době byl jedním z mála malířů, kteří uměli zachytit život v plné jeho kráse a síle. Mnoho Massysových děl bylo bohužel poničeno při restaurování, nicméně i tak vyzařují jedinečné teplo a Massysovu vřelost, poetičnost a lásku, která ho přivedla k malování.“