Při této příležitosti se ponoříme do vzrušujícího světa Radislav Hošek, tématu, které upoutalo pozornost výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti. Radislav Hošek je v průběhu let předmětem studia a debat, vzbuzuje široký zájem jak ve společnosti, tak na akademické půdě. Od svých počátků až po dnešní dopad byl Radislav Hošek zdrojem úvah a analýz, generujících četné teorie a přístupy. V tomto článku navrhujeme prozkoumat rozmanité aspekty Radislav Hošek a zabývat se vším od jeho historického vývoje až po jeho důsledky v různých kontextech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme osvětlit toto téma, které je dnes tak vzrušující a aktuální.
Radislav Hošek | |
---|---|
Narození | 13. března 1922 Brno Československo |
Úmrtí | 27. dubna 2005 (ve věku 83 let) Brno Česko |
Pobyt | Brno, Praha |
Národnost | Čech |
Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Pracoviště | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Obor | Klasická filologie |
Známý díky | Odborným a populárním pracím o antice |
Významná díla | Svět bohů a lidí, 1972, Římské náboženství, 1968, Řím Marka Aurelia, 1990 |
Ocenění | Výroční cena nakladatelství Svoboda 1985 medaile 1300 let Bulharska za zásluhy o bulharistiku 1985 Cena Josefa Jungmanna 1994 |
Manžel(ka) | Jana Nechutová |
Rodiče | Karel Hošek a Jelena Kazimirovna Hošková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Radislav Hošek (13. března 1922 Brno – 27. dubna 2005 Brno) byl český klasický filolog. Působil jako vysokoškolský pedagog v Brně, v Praze a Trnavě. Je autorem několika samostatných monografií a odborných časopiseckých studií o různých stránkách kulturního a společenského života ve starověkém Řecku a Římě. Překládal z klasické řečtiny, němčiny, angličtiny a ruštiny.
Narodil se v rodině Karla Hoška (1891–1959), administrativního ředitele FF Masarykovy univerzity a bývalého ruského legionáře a jeho manželky Heleny, rozené Juškevičové (1897–1945).
V letech 1933–1941 studoval na brněnském gymnáziu v Legionářské ulici, kde také maturoval. Během války žil v Brně. Dva roky pracoval v Zemském archivu, pak, až do konce války, v Úřadu ochrany práce. Koncem války se zapojil do činnosti odbojové skupiny Předvoj. V letech 1945–1949 studoval klasickou filologii na filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Roku 1946 vstoupil do KSČ a setrval v ní až do osmdesátých let. V roce 1949 se oženil s Naděždou Haluzovou. S tou se rozvedl a roku 1951 si vzal Jiřinu Kupkovou. Ani toto manželství nezůstalo trvalé. Jeho třetí partnerkou, s níž žil až do smrti, se stala filoložka Jana Nechutová.
Po ukončení studií na Masarykově univerzitě zůstal jako pedagog. V roce 1961 získal titul kandidát věd, o rok později se na své alma mater habilitoval. V roce 1966 se na téže škole stal profesorem antické literatury. V polovině 60. let byl vedoucím redaktorem Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. V letech 1965–2002 přednášel na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Mj. zde ve školním roce 1969/1970 vedl kurs „Císařský Řím“ a ve školním roce 1973/1973 „Řecké náboženství“. Pedagogickou kariéru zakončil na Trnavské univerzitě, kde učil v letech 2000–2004.
Hošek udržoval blízká přátelství s mnoha kolegy z oboru. Jedním z nich byl i překladatel z řečtiny a latiny Rudolf Mertlík, který v době vlády KSČ nesměl publikovat. Hošek jeho překladům propůjčil své jméno. Hoškova pozůstalost, uložená v Archivu Masarykovy univerzity, obsahuje korespondenci s více než 160 osobnostmi vědeckého života z ciziny i Československa.
Jak dokazuje Hoškova bibliografie, byl v rámci antických studií jeho záběr velice široký. Zajímal se o řecké i římské náboženství, o divadlo, o filosofii, společenské vztahy i každodenní život. Kromě odborné práce se snažil odkaz antiky popularizovat i pomocí překladů antické literatury.