V současné době je Robert Capa tématem, které přitahuje pozornost mnoha lidí po celém světě. Od svého vlivu na společnost až po vliv na populární kulturu, Robert Capa dokázal vyvolat velký zájem a debatu v různých sektorech. V průběhu let se Robert Capa vyvíjel a získal nové dimenze, díky kterým je dnes relevantní. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Robert Capa, od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na moderní společnost. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme tomuto fenoménu lépe porozumět a zamyslet se nad jeho významem v našem každodenním životě.
Robert Capa | |
---|---|
Rodné jméno | Endre Ernő Friedmann |
Narození | 22. října 1913 Budapešť |
Úmrtí | 25. května 1954 (ve věku 40 let) Thai Binh |
Příčina úmrtí | výbuch |
Místo pohřbení | Amawalk Hill Cemetery |
Povolání | válečný zpravodaj, fotograf, válečný fotograf, fotoreportér, novinář, spisovatel a profesionální fotograf |
Rodiče | Dezsö Friedmann a Júlia |
Partner(ka) | Gerda Taro |
Příbuzní | Cornell Capa (sourozenec) |
Významná díla | Padající republikán |
Ovlivněný | Ernest Hemingway |
Ocenění | Medaile svobody (1947) Válečný kříž za operace na vnějších bojištích (1954) Cena Balázse Bély (1976) International Photography Hall of Fame and Museum (1976) |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert Capa (vlastním jménem Endre Friedmann) (22. října 1913, Budapešť – 25. května 1954, Thai Binh, Vietnam) byl maďarský válečný fotograf, fotožurnalista a spoluzakladatel agentury Magnum Photos. Absolvoval pět různých válek – španělskou občanskou válku v letech 1936–1939, druhou čínsko-japonskou válku, druhou světovou válku, první arabsko-izraelskou válku a válku indočínskou.
Robert Capa, vlastním jménem Endre Friedmann, se narodil v Budapešti. Jeho matka Julianna Henrietta Berkovitsová pocházela z Veľkých Kapušan na východním Slovensku. Z politických důvodů však brzy svoji vlast opustil, odjel do Berlína, kde se živil jako pomocník v temné komoře u agentury Dephot. Jeho první publikované snímky byly z Kodaně, kde fotografoval přednášku Lva Trockého. S nástupem fašistů k moci se v roce 1933 odstěhoval do Paříže. Tam se seznámil se svou pozdější ženou Gerdou Pohorylles.
Spolu vymysleli historku o slavném americkém fotografovi Robertu Capovi, který je za mořem velice uznávaným a nyní náhodně zavítal do Francie. Pseudonym používal, aby lépe prodal svoje fotografie; předstíral totiž, že je slavným americkým fotografem. Tutéž fintu využil i ve Spojených státech, kde se naopak vydával za věhlasného francouzského fotografa. Ve Francii se Capa soustředil hlavně na fotografování nepokojů a demonstrací, které provázely předvolební agitaci francouzské levicové Lidové fronty.
Dne 5. září 1936 vznikla jeho nejznámější fotografie kulkou zasaženého republikánského vojáka, který padá k zemi. Tato fotografie byla posléze označována za naaranžovanou, ale sám Capa podotýkal, že: „Nic se nemusí aranžovat, fotografie už jsou prostě tam a člověk jenom zmáčkne spoušť.“ nebo „pravda je nejlepší obraz, nejlepší propaganda“. Jedná se prý o jednu z nejpřetiskovanějších fotografií zobrazující hrůznou realitu války.
Capa proslul dalšími válečnými fotografiemi, velmi známé jsou jeho fotografie z vylodění v Normandii, které proběhlo 6. června 1944 (Den D).
V roce 1947 založil agenturu Magnum Photos spolu s Henri Cartier-Bressonem, Davidem Seymourem, Billem Vandivertem a George Rodgererem. V roce 1951 se stal jejím prezidentem.
Dne 25. května 1954 se vydal fotografovat probíhající francouzsko-vietnamskou válku. Během ní však tragicky zahynul, když šlápl na jednu z min. Robert Capa byl vždy v první linii, jeho snímky nebyly nikdy plné krve, spíše velmi emotivní.
„ | Nejsou-li vaše fotografie dobré, nebyli jste dost blízko. | “ |
— Robert Capa |
„ | Pro válečného korespondenta je nebýt přítomen invazi jako odmítnout rande s Lanou Turner. | “ |
— Robert Capa |