V dnešní době je Robert Wilhelm Bunsen téma, které v různých oblastech získává stále větší význam. Ať už ve světě techniky, vědy, společnosti nebo kultury, Robert Wilhelm Bunsen upoutal pozornost odborníků i veřejnosti obecně. Zájem o Robert Wilhelm Bunsen vedl k neustále se vyvíjející debatě a hloubkové analýze jejích důsledků a dopadů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Robert Wilhelm Bunsen a jeho dnešní dopad. Dále prozkoumáme trendy, které se kolem Robert Wilhelm Bunsen vyvinuly, a navrhneme některé úvahy o jeho budoucnosti.
Robert Wilhelm Bunsen | |
---|---|
Narození | 31. března 1811 Göttingen |
Úmrtí | 16. srpna 1899 (ve věku 88 let) Heidelberg |
Místo pohřbení | Bergfriedhof |
Bydliště | Bádenské velkovévodství |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu (od 1828) |
Povolání | chemik, fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel, učitel a experimentalist |
Zaměstnavatelé | Vratislavská univerzita Marburská univerzita Univerzita Heidelberg Univerzita v Göttingenu |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1858) Copleyho medaile (1860) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1864) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1865) Davyho medaile (1877) … více na Wikidatech |
Rodiče | Christian Bunsen |
Příbuzní | Gustav Bunsen (sourozenec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Robert Wilhelm Eberhard Bunsen (31. března 1811 Göttingen – 16. srpna 1899 Heidelberg) byl německý chemik. Vynalezl či zlepšil mnoho součástí laboratorního vybavení, jako například po něm pojmenovaný Bunsenův kahan, fotometr, spektroskop.
Byl profesorem na univerzitách v v Marburgu, ve Vratislavi a v Heidelbergu. Roku 1834 objevil, že se dá hydroxid železnatý použít proti otravě arsenem. Roku 1836 studoval kakodylové deriváty.
Poté se stal zakladatelem analýzy plynů (jeho výsledky byly použity k vylepšení vysokých pecí) a německé fyzikální chemie. V roce 1841 vylepšením galvanického prvku W. Grovea z roku 1839 objevil „Bunsenův prvek“ (elektrochemickou baterii), což mu mimo jiné umožnilo oddělit větší množství hliníku a hořčíku. Později založil jodometrii, vyvinul Bunsenův kahan (1855), výzkumem třaskavého chlorového plynu založil vědeckou fotochemii. Společně s Gustavem Kirchhoffem rozvinul spektrální analýzu. Pomocí spektrální analýzy v letech 1860–1861 objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Wilhelm Bunsen na slovenské Wikipedii.