Rossovo moře
Ve světě Rossovo moře existuje velká rozmanitost názorů, informací a zkušeností, ke kterým lze přistupovat z různých úhlů pohledu. Ať už mluvíme o Rossovo moře jako o aktuálním tématu, relevantní veřejné osobnosti nebo historické události, je zásadní pochopit důležitost a dopad, který má na naši společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Rossovo moře a analyzujeme jeho vliv, rozsah a relevanci v různých kontextech. Prostřednictvím kritického a reflexivního přístupu se budeme snažit osvětlit různé nuance obklopující Rossovo moře, abychom rozšířili naše porozumění a vyvolali konstruktivní debatu.
 Led v Rossově moři | |
| Rozloha | 981 000 km² |
|---|---|
| Zeměpisné souřadnice | 75°0′0″ j. š., 175°0′0″ z. d. |
| Světadíl | Antarktida |
 | |
Rossovo moře je nejjižnější částí Tichého oceánu (respektive podle Mezinárodní hydrografické organizace jde o moře Jižního oceánu). Jde o hluboký záliv při pobřeží Antarktidy, mezi 170 stupněm východní délky a 158 stupněm západní délky, 85 a 71 stupněm jižní šířky. Rozloha Rossova moře je přibližně 981 tisíc km², průměrná hloubka 100 až 200 metrů, maximální hloubka je 3365 metrů.
28. října 2016 prohlásila Komise pro zachování živých mořských zdrojů Antarktidy Rossovo moře za mořskou přírodní rezervaci.
Další údaje
Nachází se mezi Viktoriinou zemí na západě a Zemí Marie Byrdové na východě. Hranice moře jsou nejisté, protože do jeho jižní části z pevniny sestupují ledovce. V západní části se nachází Rossův ostrov, ve východní Rooseveltův ostrov.
Mořská proudění se tu pohybují ve směru hodinových ručiček v rozlehlém víru, a to u Rossovy bariéry v oblasti Východního příhonu směrem na západ a podél Viktoriiny země směrem na sever do Západního příhonu. Voda na povrchu má teplotu okolo -1,8 °C a v hloubce 300 metrů asi -2,1 °C (v antarktickém létě mimo led případně víc).
V lednu až březnu (antarktické léto) je moře z velké části bez ledu, od listopadu do prosince částečně a od dubna do října téměř úpně pokryté ledem.
Jižní část pokrývá velký Rossův šelfový ledovec (šelfový led) s rozlohou téměř 530 000 km²; (v antarktickém létě asi o 15 % méně), který je tvořen postupným posunem ledu z pohoří ve vnitrozemí Antarktidy. Ten je také největším šelfovým ledem Antarktidy. Tato ledová masa tvoří na konci tzv. (Velkou) Rossovu ledovou bariéru.
Dno je převážně pokryto kalovými a jemně písčitými sedimenty, u pobřeží a podél Rossovy ledové bariéry však převažuje hrubší písek a štěrk. U jižního pobřeží Viktoriiny země je dno skalnaté. Jedinou činnou sopkou je Mt. Erebus (na hranici pobřeží Rossova ostrova a Rossova pobřežního ledu), ostatní sopky (jako Mt. Terror) jsou neaktivní.
Moře je pojmenováno podle anglického cestovatele Jamese Rosse, který jej v roce 1841 prozkoumal na lodích HMS Erebus a HMS Terror. V důsledku poměrně slabé ledové pokrývky bylo moře východiskem několika expedic. USA vykonávají dlouholetý zejména meteorologický a oceánografický výzkum na Rooseveltově ostrově (stanice Little America).
V Rossově moři se loví velryby. V březnu 2003 zde byl uloven kalmar Hamiltonův s velikostí pláště 2,5 metru a 22. února 2007 obří jedinec tohoto druhu o délce téměř 10 metrů a hmotnosti 495 kilogramů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rossovo more na slovenské Wikipedii.
- ↑ U Antarktidy vznikne největší mořská přírodní rezervace na světě. ČT24 . 2016-10-28 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rossovo moře na Wikimedia Commons
