V tomto článku prozkoumáme a analyzujeme dopad Sergej Fjodorovič Achromejev na naši současnou společnost. Sergej Fjodorovič Achromejev je fascinující a relevantní téma, které upoutalo pozornost odborníků i laické veřejnosti. V průběhu historie hrál Sergej Fjodorovič Achromejev zásadní roli ve způsobu, jakým chápeme svět kolem nás, a významně ovlivnil různé aspekty našeho každodenního života. Pomocí multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé dimenze Sergej Fjodorovič Achromejev a jeho význam v oblastech, jako je věda, kultura, politika a technologie. Doufáme, že prostřednictvím kritické analýzy nabídneme ucelenou a obohacující vizi tohoto tématu a jeho dopadu na současnou společnost.
Sergej Fjodorovič Achromejev | |
---|---|
Narození | 5. května 1923 Vindrej, Mordvinská ASSR Sovětský svaz |
Úmrtí | 24. srpna 1991 (ve věku 68 let) Moskva Sovětský svaz |
Civilní činnost | člen ÚV KSSS (1983–1990) |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | maršál Sovětského svazu |
Doba služby | 1940–1991 |
Sloužil | SSSR |
Složka | Rudá armáda/Sovětská armáda |
Velel | 7. tanková armáda (1968–1972) Hlavní operační správa Generálního štábu (1974–1979) 1. zástupce náčelníka Generálního štábu (1979–1984) Generální štáb (1984–1988) |
Války | Druhá světová válka Sovětská válka v Afghánistánu |
Vyznamenání | 2× Řád rudé hvězdy 4× Leninův řád Řád Za službu vlasti v Ozbrojených silách SSSR III. stupně Hrdina Sovětského svazu Řád Vlastenecké války I. stupně Řád říjnové revoluce |
multimediální obsah na Commons |
Sergej Fjodorovič Achromejev, rusky Ахромеев Сергей Федорович (5. května 1923 Vindrej – 24. srpna 1991 Moskva) byl sovětský voják, maršál ruské národnosti, náčelník generálního štábu Sovětské armády v letech 1984–1988.
Ve Velké vlastenecké válce bojoval v jednotkách Leningradského, Stalingradského, Jižního a 4. ukrajinského frontu.
Po 2. světové válce postupoval ve funkcích i hodnostech, až byl v roce 1974 převelen do generálního štábu do funkce náčelníka Hlavní operační správy, později byl 1. zástupcem náčelníka generálního štábu. Jeho zásluhy při organizaci a plánování afghánské války mu v květnu 1982 vynesly titul Hrdina Sovětského svazu. Blízký vztah, negativně vnímaný kolegy, k ministru obrany Ustinovovi, mu vynesl v březnu 1983 povýšení na maršála Sovětského svazu. Po odchodu náčelníka generálního štábu Ogarkova byl jeho přirozeným nástupcem, v nové funkci zprvu podporoval politiku Michaila Gorbačova i proti svým podřízeným, ale po nějaké době oponoval jednostranným ústupkům v odzbrojovacích jednáních s USA. Nakonec byl v prosinci 1988 nahrazen poslušnějším generálem.
Po neúspěšném pokusu skupiny konzervativců o převzetí moci v SSSR spáchal dne 24. srpna 1991 sebevraždu. Byl pochován 1. září 1991 je na Trojekurovském hřbitově v Moskvě. Na pohřbu byly pouze jeho dcery a vdova. V noci po pohřbu byl jeho hrob vyrabován, neznámé osoby vykopaly hrob, otevřely rakev a ukradly maršálskou uniformu se všemi vyznamenáními.
Na maršálově náhrobku je vyryt státní znak SSSR a slova „Komunista. Vlastenec. Voják.“
Předchůdce | Sergej Fjodorovič Achromejev | Nástupce |
---|---|---|
Nikolaj Ogarkov | Náčelník generálního štábu září 1984 – prosinec 1988 |
Michail Mojsejev |