Tento článek se bude zabývat tématem Sesvenna, které je dnes velmi důležité. Sesvenna je téma, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od politiky po vědu, přes kulturu a společnost obecně. V průběhu historie byl Sesvenna předmětem studia a debat, vyvolával protichůdné názory a podněcoval hluboké úvahy o jeho dopadu na každodenní život. V tomto smyslu je nezbytné podrobně analyzovat různé aspekty související s Sesvenna, zabývat se jeho důsledky a důsledky, stejně jako možná řešení, která mohou nastat v důsledku jeho přítomnosti. Hlavním cílem tohoto článku je proto poskytnout široký a aktualizovaný pohled na Sesvenna s cílem podpořit kritické a konstruktivní úvahy o tomto velmi relevantním tématu.
Sesvenna | |
---|---|
Sesvenna | |
Nejvyšší bod | 3 205 m n. m. (Piz Sesvenna) |
Nadřazená jednotka | Centrální krystalické Alpy, Východní Alpy |
Sousední jednotky | Silvretta, Livigno, Samnaunské Alpy, Ötztalské Alpy, Ortles, Albula |
Světadíl | Evropa |
Stát | Švýcarsko Rakousko Itálie |
Horniny | vápenec, břidlice |
Povodí | Inn, Adige, Rom |
Souřadnice | 46°42′21″ s. š., 10°24′10″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sesvenna (také nazývána Sesvennagruppe, Bündner Alpen, či je započítávána jako součást Rétských Alp) je pohoří ležící na území tří států, Švýcarska (kanton Graubünden), Rakouska (Tyrolsko) a Itálie (Jižní Tyroly). Jedná se o velmi zřídka navštěvovaný masiv, který je v Centrálních krystalických Alpách, ke kterým se geologicky řadí, jakousi výjimkou. Většina pohoří je totiž složena z vápence a jeho konglomerátů a proto se této horské skupině přezdívá Engadinské Dolomity.
Na východě tvoří hranici, po celé délce pohoří, horní tok řeky Adige. Na jihu dělí potok Rambach masiv od celků Ortles a Livigno. Severní hranicí je tok Innu v údolí Dolního Engadinu a zároveň odděluje Sesvennu od vyšší Silvretty. Pohoří zaujímá plochu 600 km².
Pohoří se dělí na devět skupin. Nejvyšší je masiv Sesvenna, ležící na italsko-švýcarské hranici. Na severu je to horská skupina S-chalambert. Masiv Lischana se rozkládá mezi údolími Uina, S-charl a Plavna a tvoří tak spolu se skupinami Pisoc a Tavrü nerozeklanější a nejdivočejší horstvo celého pohoří (právě jim se říká Engadinské Dolomity). Dalšími již ne tolik výraznými, ale stále vysokými skupinami jsou Nuna a Terza-Starlex. Do části pohoří Sesvenna zasahuje také Švýcarský národní park.
V pohoří Sesvenna nalezneme 34 vrcholů vyšších 3 000 metrů.
Vyhledávané jsou především hřebenové túry Piz Lad – Piz Russenna na severu pohoří a výstupy podkovy hor Seebödenspitze – Verungspitze – Monte Vatles. Nejlehčí a turisticky nejvíce vyhledávané jsou vrcholky v okolí jezera Reschensee. Poblíž vrcholu Piz Lischana se nachází divoká, jen zřídka navštěvovaná soutěska Il Quar, vedoucí asi 500 metrů dlouhým zářezem ve třistametrové výšce nad dravým tokem říčky Uina . Nejvyšší vrchol Piz Sesvenna, který je ověnčen malým, ale strmým ledovcem Vadretta da Sesvenna je jedním z největších lákadel pohoří.