Společné jmění manželů
V tomto článku se bude téma Společné jmění manželů zabývat ze široké a podrobné perspektivy s cílem poskytnout čtenáři ucelenou a obohacující vizi této konkrétní problematiky. V tomto směru budou prozkoumány různé aspekty související s Společné jmění manželů, které nabídnou relevantní informace, hloubkovou analýzu a ilustrativní příklady, které umožní čtenáři plně porozumět tomuto tématu. Cílem tohoto článku je poskytnout užitečné a praktické znalosti, které lze použít v různých kontextech, a také podnítit reflexi a debatu o Společné jmění manželů.
Společné jmění manželů (SJM) vzniká uzavřením manželství. Jde o specifickou formu spoluvlastnictví, která může vzniknout jen mezi manžely a která má vlastní úpravu odlišnou od obecného spoluvlastnictví.
V letech 1950–1964 se tento právní institut nazýval zákonné společenství majetkové, poté až do roku 1998 bezpodílové spoluvlastnictví manželů a až od roku 1998 jde o společné jmění manželů.
Rozsah SJM
Zákonný režim
V zákonném režimu patří do společného jmění manželů majetek, který získá jeden nebo oba manželé po dobu trvání manželství kromě následujících výjimek:
- Věci, které slouží k osobní potřebě jednoho z manželů – např. zubní kartáček, parfém, spodní prádlo apod.
- Věc, kterou jeden z manželů nabyl darem nebo děděním. O společné jmění manželů by se jednalo pouze v případě, kdyby dárce nebo zůstavitel projevil výslovné přání, aby daná věc patřila oběma manželům společně.
- Vše, co jeden z manželů nabyl jako náhradu nemajetkové újmy. Zejména se jedná o náhrady za bolestné, nemoci z povolání apod.
- Vše, co jeden z manželů nabude jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.
- To, co jeden z manželů nabyl náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního vlastnictví.
Nová právní úprava určuje, že součástí společného jmění manželů je i zisk, který plyne z majetku, který náleží do vlastnictví pouze jednomu z manželů.
Součástí společného jmění manželů jsou i dluhy vzniklé za trvání manželství kromě následných výjimek:
- Dluhy vzniklé za trvání manželství a týkající se majetku, který náleží pouze jednomu z manželů
- Dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého manžela, a nejedná se o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Smluvený režim
Smluvený režim je založen smlouvou, která může být uzavřena před i během trvání manželství. Upravují se v ní povinnosti a práva, týkající se společného jmění. Ujednání je třeba uzavřít formou veřejné listiny. Smluvený režim může mít následující podoby:
- oddělení jmění,
- jmění v režimu vyhrazujicím vznik společného jmění ke dni zániku manželství nebo
- rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.
Režim založený rozhodnutím soudu
Je zásah do zákonného režimu ze strany soudu. Soudní řízení se zahajuje na základě návrhu jednoho z manželů. Soud rozhoduje o zúžení nebo zrušení společného jmění manželů. Pro rozhodnutí soudu je hlavní důvod, který soud musí shledat za závažný. Za závažné důvody jsou vždy považovány:
- manželův věřitel požaduje zajistit pohledávku majetkem nad rámec majetku tohoto manžela,
- manžela lze považovat za marnotratného a
- manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika.
Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, pokud závažné důvody pominuly. Zároveň nesmí rozhodnutí vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a bere zřetel na práva třetí osoby.
Správa SJM
Správa SJM podle zákonného režimu
Majetek užívají a udržují oba manželé společně. Běžné záležitosti (nákupy, opravy) může vykonávat každý sám. Nejde-li o běžné záležitosti, např. využití majetku k podnikání, je potřeba souhlasu obou manželů. Ze závazků patřících do společného jmění a právního jednání týkajících se společného jmění jsou oba oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Správa SJM podle smluveného režimu
Smluvený režim ujednává, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem. Manžel, který spravuje veškeré společné jmění smí právně jednat pouze se souhlasem druhého manžela
- při nakládání s celým společným jměním a
- při nakládání s obydlím v němž je rodinná domácnost.
Správa SJM podle režimu založeného rozhodnutím soudu
Soud na základě návrhu druhého manžela rozhodne, jakým způsobem bude společné jmění spravováno, pokud jeden z manželů při správě společného jmění jedná proti zájmu druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti.
Zánik SJM
Společné jmění manželů zaniká:
- zánikem manželství – rozvod, smrt nebo prohlášení za mrtvého,
- prohlášením konkurzu na jednoho z manželů,
- uložením trestu propadnutí majetku jednomu z manželů.
V případě zániku společného jmění manželů se musí provést jeho písemné vypořádání, při kterém se vychází z toho, že podíly obou manželů na zaniklém společného jmění jsou stejné. Pokud nedojde k dohodě, rozhodne o vypořádání na návrh jednoho z manželů soud v civilním řízení (jde o tzv. iudicium duplex). Pokud by ani k tomuto vypořádání nedošlo, nastupuje po třech letech od zániku společného jmění právní fikce, že k vypořádání došlo. V takovém případě platí, že movité věci si bývalí manželé rozdělili podle toho, u kterého z nich se nacházejí, u ostatních movitých věcí, dluhů a u nemovitých věcí vzniká podílové spoluvlastnictví, přičemž jejich podíly jsou stejné.
Bydlení manželů
Manželé mají své obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost. Právní termín obydlí znamená místo, kde osoby skutečně bydlí. Manželé se musí dohodnout na adrese rodinné domácnosti; pokud se dohodnou, mohou bydlet odděleně. Platí zásada, že pokud má jeden z manželů výhradní právo bydlení v domě nebo bytě, vznikne uzavřením manželství právo bydlet i druhému manželovi. Totéž platí i v případě nájemního práva. Platí zásada, že nájemní právo vzniká i v případě, kdy nájemní smlouva je uzavřena již za trvání manželství.
Na zřeteli je ochrana rodiny, zákon ukládá zdržet se všeho a předejít všemu, co by mohlo bydlení rodiny znemožnit nebo ohrozit.
Bydlení po zániku manželství
Úprava bydlení po zániku manželství:
- smrt manžela - nájemcem bytu zůstává pozůstalý manžel, pokud v tomto bytě/domě měli manželé rodinnou domácnost. Totéž platí, když jeden z manželů opustí rodinnou domácnost s úmyslem nevrátit se.
- rozvod manželství – pokud se manželé nedohodnou a mají společné právo na bydlení, zrušení lze dosáhnout podáním návrhu o zrušení společného práva soudu. Na zřeteli je ochrana slabšího z manželů a hlavně ochrana zájmu nezletilých dětí. Bude-li soud rozhodovat, který z manželů má dům/byt opustit, měl by rozhodnout i o náhradním bydlení. Rozvedený manžel, který má opustit byt/dům, má právo bydlení, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, pokud mu byla náhrada soudem přiznána. Ochranná doba je nejdéle na dobu jednoho roku.
Reference
- ↑ § 22–29 zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném
- ↑ Čl. II zákona č. 91/1998 Sb.
- ↑ NOVOTNÝ, Petr. Nový občanský zákoník. Rodinné právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 194 s. ISBN 978-80-247-5167-2. S. 55. Dále jen „Novotný“.
- ↑ § 709–711 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“)
- ↑ § 716–717 občanského zákoníku
- ↑ § 724–727 občanského zákoníku
- ↑ § 713 a 715 občanského zákoníku
- ↑ § 723 občanského zákoníku
- ↑ § 728 občanského zákoníku
- ↑ § 268 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon
- ↑ § 66 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
- ↑ § 736–742 občanského zákoníku
- ↑ Novotný, s. 70–72
- ↑ Novotný, s. 72–73
Literatura
- PSUTKA, Jindřich. Společné jmění manželů. Praha: C. H. Beck, 2015. 320 s. ISBN 978-80-7400-565-7.
Externí odkazy
- GRUBNEROVÁ, Barbora. Co je to společné jmění manželů? . 2018-11-05 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18.
- Zúžení společného jmění . Notářská komora České republiky . Dostupné online.
