V dnešním světě je Suchoj Su-47 tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho význam a dopad sahá od osobních po globální aspekty a jeho dopad je pociťován ve všech oblastech každodenního života. Jak čas postupuje, Suchoj Su-47 nadále zpochybňuje hranice znalostí a vyvolává debatu ve společnosti. V této souvislosti je nutné toto téma plně prozkoumat, pochopit jeho důsledky a zamyslet se nad jeho vlivem na naše životy. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Suchoj Su-47, analyzujeme jeho mnohé aspekty a zjistíme, jak může ovlivnit naše vnímání a jednání.
Su-47 Berkut | |
---|---|
Určení | experimentální letoun |
Původ | Rusko |
Výrobce | Suchoj |
První let | 25. září 1997 |
Charakter | Experimentální/technologický demonstrátor |
Uživatel | Vojenské vzdušné síly Ruské federace |
Vyrobeno kusů | 2 prototypy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Suchoj Su-47 Berkut (rusky Беркут – Orel skalní, v kódu NATO „Firkin“) je ruský dvoumotorový experimentální letoun 4.5 generace s negativní geometrií křídla (FSW), vektorováním tahu motorů a dvojitou SOP. V době svého vývoje byl označován jako S-32, nebo S-37. Jeho konstrukce vychází z řady strojů Suchoj Su-27. K přednostem letounu patří vynikající manévrovací možnosti díky křídlu a vektorování tahu. Název berkut je ruské označení orla skalního.
K sériové výrobě nikdy nedošlo, letoun byl využíván jako technologický demonstrátor pro ověření nových technologií při stavbě letounu jako je využití kompozitních materiálů a řídicí systém fly-by-wire, později použité u Su-35BM a Suchoj T-50. Díky použití kompozitních materiálů získal letoun charakteristiky stealth, primárním účelem využití kompozitů je zjednodušení výroby a snížení hmotnosti letounu.
Su-47 Berkut měl vzniknout za účelem náhrady tehdejších ruských námořních palubních stíhaček, aby nezaostávaly za USA. Úkol vytvořit novou generaci stíhaček dostaly firmy MIG a Suchoj. Projekt nakonec získala firma Suchoj a byl označen jako S-22. Během projektu se zjistilo, že opačná křídla by mohla zvýšit manévrovatelnost a snížit pádovou rychlost. Mezitím probíhaly změny i na Su-27. S-22 měla mít jen jeden motor, ale po analýze byl projekt zastaven z důvodu malého výkonu motoru.
Mezi tím vznikl Su-27KM, ale jen jako dočasné řešení. Po čase se opět začalo pracovat na S-22, projekt však prošel významnými změnami: letadlo mělo mít 2 motory, mělo být větší, přibyla kabina, která měla při havárii na vodě udržet pilota naživu a název se změnil na S-32. První let měl být někdy v 90. letech. Pro nedostatek financí vznikl jen jeden zjednodušený prototyp (původně měly být 3). Nakonec se projekt podařilo dokončit, S-37 se změnilo na Su-47 Berkut, ale letadlo se nikdy nedostalo do plné služby.
Zdroj: World Aircraft & Systems Directory
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Suchoj Su-47 na slovenské Wikipedii.