Světští
V tomto článku se bude téma Světští zabývat z různých pohledů a přístupů. Světští je dnes velmi aktuální téma, které upoutalo pozornost odborníků, výzkumníků i široké veřejnosti. V průběhu historie byl Světští předmětem četných studií, debat a úvah, které demonstrovaly důležitost pochopení jeho dopadu a dosahu. V tomto smyslu je hlavním cílem tohoto článku analyzovat různé dimenze Světští a nabídnout komplexní přehled, který čtenářům umožní pochopit jeho význam, důsledky a možné dopady v různých oblastech společnosti. Kromě toho budou prezentovány nové výzkumy a objevy, které rozšiřují naše chápání Světští a nabízejí aktualizovanou a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Světští, též mezi nimi Jauneráci je označení především pro komunitu lidí provozujících zábavní parky, cirkusy či s touto zábavou spojený prodej. Pojmu bývá přisuzován i širší význam. Místem, kde světští tyto aktivity provozují, jsou nejčastěji poutě, festivaly, jarmarky, dny města a jiné místní slavnosti. V širším významu jsou nepřesně označování také jako komedianti, takové označení je pro některé světské považováno za hanlivé.
Pojem „světští“
Pojem „světští“ nemá přesnou definici a jeho obsah se mění v čase i podle interpreta.
Diplomová práce Karlovy univerzity z roku 2010 se na základě studia literatury i terénního výzkumu pokusila o definici.
| „ | ...světský je příslušníkem rodiny, která si po generace předává dané řemeslo (míní se především provozovatelé zábavních parků, lidově kolotočáři a cirkusové rody) s tím, že rodina má mezi svými předky potulné loutkáře, komedianty a provozovala někdy v minulosti kolotoče lunapark nebo cirkusy, pokud jej neprovozuje dodnes. Zakládají si na rodinné historii, tradicích a dodržování pravidel. | “ |
V minulosti měl obdobný význam výraz světák, nazývající tak potulné loutkáře, komedianty, koňské handlíře, kramáři, podomní obchodníci či hudebníky. Tak ho např. použil Karel Klostermann v románu Světák z Podlesí.
Zobrazení života světských v českém umění (příklady)
Literatura
- Ivan Olbracht: O zlých samotářích (1913; povídka Bratr Žak též jako film Komedianti (1953), televizní inscenace Bratr Žak (1972) a opera Miloše Vacka (1982, Divadlo Zdeňka Nejedlého Ostrava)
- Eduard Bass: Cirkus Humberto (1941) a Lidé z maringotek (1942)
- František Kožík: Největší z pierotů (1939)
Film
- Cirkus bude! (1954), Cirkus jede! (1960), Šest medvědů s Cibulkou (1972), Cirkus v cirkuse (1975) – vše režie Oldřich Lipský
- Lidé z maringotek (1966) – režie Martin Frič
Televize
- Cirkus Humberto (1980) – televizní seriál, režie František Filip
- Pouť (2018) – seriál, scénář Petr Kolečko
Výtvarné umění
- Obrazy Františka Tichého s náměty z cirkusů a varieté
Hudba a divadlo
- Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta (třetí jednání)
- Písně v interpretaci Hany Hegerové: Dnes naposled (hudba Jiří Šlitr, text Pavel Kopta), Obraz Doriana Graye (hudba Petr Hapka, text Petr Rada)
Některé světské rody a známé osobnosti
Známé jsou zejména tradiční rody, např.
Aleš, Berousek, Dubský, Hájek, Procházka, Spilka, Flaks, Hanuš, Šalman, Navrátil, Kaiser, Kludský, Kellner, Šimek, Lagron, Tříška, Vocásek, Helfer, Janeček, Kopecký, Štaubert, Burian, Bradáč, Kolomazníček, Ruml a celé řady dalších.
Mezi všeobecně známé osobnosti z řad světských patří například Matěj Kopecký, Rudolf Kaiser.
Z rodiny světských pocházejí například skladatel a zpěvák Michal David, Jarek Šimek. Únosci bratranci Barešovi.
Hantýrka
Zdroje často citují jako doklad zvláštního jazyka světských („hantýrky“) starší publikace Jaroslava Podzimka Slovníček „Světská hantýrka“ (vyšlo nákladem časopisu „Bezpečnostní služba“ v roce 1936), či Františka Oberpfalzera Argot a slangy (Československá vlastivěda, 1937).
Výzkum ukazuje, že tento argot světských je živý a předává se dalším generacím.
Politika
O zastoupení v komunální politice se v roce 2018 pokusila politická strana Jauner, jejíž kandidáti pocházeli z řad světských. V komunálních volbách nezískala žádný mandát.
Odkazy
Reference
- ↑ Argot . Nakladatelství Maxdorf . Dostupné online.
- ↑ SKOČOVSKÁ, Markéta. Světští: identita a základní kulturní rysy. Praha, 2010 . Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Viktor Elšík. Dostupné online.
- ↑ Karel Klostermann: Světák z Podlesí. Venkov. 19. 6. 1906, s. Příloha s. 10. Dostupné online.
- ↑ Není Berousek jako Berousek . Cirkusland.estranky.cz . Dostupné online.
- ↑ Světský život na úbytě nezajde, věří pouťový veterán Karel Helfer. iDNES.cz . 2014-07-14 . Dostupné online.
- ↑ Světské rody roztáčejí kolotoče pro stále nová pokolení. E15 . . Dostupné online.
- ↑ Divadlo Matěje Kopeckého: Trocha historie o loutkářském rodu Kopeckých
- ↑ TLAMSOVÁ, Hanka. Lexikon světem jdoucích. A–K. 1. vyd. Brno: Phdr. Ivo Sperát, 2020. 328 s. ISBN 978-80-87542-35-4.
- ↑ Argot a slangy. Národní listy. 24. 11. 1937, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Cirkus je kultura. Zrušit platy politiků! Strana chce i přírodu v majetku národa. deník.cz. 24. 8. 2018. Dostupné online.
- ↑ Komunální volby 2018 - výsledky
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu světský na Wikimedia Commons - BRADÁČKOVÁ, Zuzana; ŠMEJKALOVÁ, Markéta; TLUSTÁ, Markéta; VELEHRADSKÁ, Monika. Životní styl kolotočářů a trhovců . Hospodářská a kulturní studia (HKS), Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze, 2014. Dostupné online.
- Cirkus je exotika a ženy přitahuje, říká principál Jiří Berousek - iDNES.cz
- Jarek Šimek – světský z maringotky dobývá Evropu
- Nejsme žádní kolotočáři, ale světští - Hospodářské noviny
- Slovník nespisovné češtiny
