V dnešním světě se Svatá Helena stalo tématem velkého významu a zájmu široké veřejnosti. Jeho dopad přesahuje hranice a pokrývá různé aspekty každodenního života, od zdraví po ekonomiku, včetně technologií a kultury. _Var1 upoutal pozornost akademiků, vědců, obchodníků, aktivistů a široké veřejnosti a vyvolal všechny typy debat, vyšetřování a akcí. Jeho vliv je nepopiratelný a jeho studium je klíčové pro lepší pochopení světa, ve kterém žijeme. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Svatá Helena a jeho význam v naší současné společnosti, analyzujeme jeho dopad na globální úrovni a zamyslíme se nad jeho možnými budoucími důsledky.
Svatá Helena | |
---|---|
Mince císařovny Heleny | |
Církev | římskokatolická |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zúčastnila se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 255 |
Místo narození | Drepanon |
Datum úmrtí | 18. srpna 330 |
Místo úmrtí | Nikomédie nebo Trevír |
Místo pohřbení | Mausoleum of Helena, Katedrála svatého Petra v Trevíru, Vatikánská muzea a Laterán |
Choť | Constancius I. Chlorus |
Potomci | Konstantin I. Veliký |
Příbuzní | Crispus, Constantina, Constans, Konstantin II., Constantius II. a Helena (vnoučata) |
Povolání | politička |
Svatořečení | |
Svátek | 28. srpna (21. května) |
Uctívána církvemi | všechny křesťanské církve s kultem svatých |
Titul svaté | od 4. století |
Atributy | císařská koruna, Kristův kříž, hřeby |
Místo úcty | Řím, Trevír |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Flavia Iulia Helena Augusta (též známá jako svatá Helena, Helena Augusta či Helena Konstantinopolská; 255, Drepanon – 18. srpna 330, Nikomédie / Trevír – podle různých zdrojů) byla manželkou či konkubínou pozdějšího římského císaře Constantia I. Chlora, jemuž porodila syna Konstantina, zvaného později Veliký.
O Helenině původu není mnoho známo, první životopisné údaje o její dobročinnosti zapsal její současník Eusebios z Kaisareie. Církevní historik Prokopios z Kaisareie uvedl, že se narodila v Drepanonu v Bithýnii, Ambrož napsal, že byla děvečkou ve stáji či v hospodě (stabularia). Britové ve středověku šířili zprávu o jejím anglosaském královském původu z Trevíru. Kolem roku 289 se stala manželkou či konkubínou Constantia Chlora, jemuž porodila syna Konstantina. Constantius již roku 292 Helenu zapudil, aby si mohl vzít za ženu dceru císaře Maximiana Theodoru. Od roku 306 se Helena zdržovala převážně na dvoře svého syna Konstantina, kde kolem roku 312 přijala křesťanskou víru. Získala také titul nobilissima femina a roku 325 i titul Augusta. Město Drepanon bylo na její počest přejmenováno na Helenopolis.
Spolu se svým synem dala vystavět četné kostely v římské říši: Baziliku svatého Kříže (Santa Croce in Gerusalemme), baziliku Apoštolů v Konstantinopoli, baziliku na Olivové hoře, chrám Narození Páně v Betlémě). Počínaje svatým Ambrožem a císařem Thedodosiem bylo Heleně přičítáno legendární nalezení Kristova kříže a hřebů během cesty po Svaté zemi. Dále jí bylo připisováno uctívání Deseti tisíc mučedníků thébské legie a založení kostelů jim zasvěcených v Kolíně nad Rýnem, Bonnu a Xantenu a přenesení relikvií apoštola Matouše do Trevíru.
V dobových věroučných sporech se přikláněla spíše na stranu ariánství a nikoli ortodoxie.[zdroj?]
Císař Konstantin dal pro ostatky své matky vytesat z červeného porfyru sarkofág s reliéfy na bočních stěnách. Znázorňují scény bojů Římanů s Germány. Pro její hrob dal v letech 326–330 zbudovat v Římě na Via Casilina pohřební kapli, nazývanou dosud mauzoleum. Po jeho poboření barbary zůstal sarkofág dlouho v rozvalinách, dochoval se díky velmi tvrdému kameni, teprve v 18. století byl získán do Vatikánských muzeí.