Svoboda shromažďovací

Dnes je Svoboda shromažďovací tématem velkého významu a zájmu v různých oblastech společnosti. Ať už ve vědecké, sociální, kulturní nebo technologické oblasti, Svoboda shromažďovací upoutal pozornost odborníků i fanoušků. Vliv Svoboda shromažďovací na naše životy je nepopiratelný a jeho studium a porozumění se v neustále se vyvíjejícím světě stává stále důležitějším. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Svoboda shromažďovací, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a relevanci v současném kontextu. Ať už mluvíme o osobě, pojmu, zásadním datu nebo přírodním fenoménu, Svoboda shromažďovací je téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky, abychom pochopili jeho skutečný rozsah.

Demonstrace Komunistického svazu mládeže proti umístění amerického radaru v Česku v roce 2007

Svoboda shromažďovací je základním lidským právem, které patří do kategorie práv politických. Zakotvena je v řadě národních i mezinárodních katalogů lidských práv, např. v čl. 19 Listiny základních práv a svobod, v čl. 11 Evropské úmluvy o lidských právech nebo v čl. 20 Všeobecné deklarace lidských práv.

Shromáždění je v lidskoprávní teorii tvořeno dvěma současně přítomnými prvky – prvkem vnějším (fyzickým), kterým je setkání několika osob, a prvkem vnitřním (psychickým), kterým je společný záměr, těch, kdo se shromáždili. Takovéto shromáždění požívá lidskoprávní ochrany. Svoboda shromažďovací úzce souvisí se svobodou projevu, neboť umožňuje realizovat tuto svobodu ve shromáždění; taktéž má úzkou vazbu na náboženskou svobodu, neboť náboženská shromáždění patří k základním projevům všech náboženství.

Výkon shromažďovacího práva v České republice

Zákonná úprava realizace tohoto práva je obsažena v zákoně č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Shromáždění nemůže být podmíněno povolením orgánu veřejné správy, což je garantováno už na ústavní úrovni Listinou základních práv a svobod, zákon pak upřesňuje, že občané mají právo se bez předchozího povolení pokojně shromažďovat. Tím se míní i různé pouliční průvody a manifestace, ovšem jen tehdy, pokud je cílem shromáždění jakožto politického práva využití svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, výměna informací a názorů nebo účast na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek, nikoli např. shromáždění související s poskytováním služeb. I přes nepodmíněnost shromáždění předchozím povolením je potřeba každou takovou akci předem ohlásit, s výjimkou shromáždění soukromých či církevních, a to alespoň pět dnů před konáním shromáždění místnímu obecnímu úřadu. Tento úřad pak může bezodkladně ohlášené shromáždění zakázat, ale jen tehdy, pokud by účel shromáždění směřoval k výzvám omezovat ústavní práva občanů, k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, k násilí či hrubým neslušnostem, nebo k jinému porušování ústavy a zákonů. Proti zákazu shromáždění se jeho svolavatel může bránit u správního soudu, který rozhodne do tří dnů.

Svolavatelem shromáždění může být každý dospělý občan, skupina osob nebo i právnická osoba sídlící na území České republiky. Svolavatel pak zajišťuje řádný a klidný průběh shromáždění prostřednictvím určených pořadatelů, a pokud by shromáždění bylo rušeno, může požádat o zásah policii. Úřad, u nějž bylo shromáždění oznámeno, může vyslat svého zástupce, který bude průběh shromáždění monitorovat a pokud by došlo k událostem, které by odůvodňovaly jeho zákaz, může je na místě rozpustit, přičemž toto rozhodnutí případně provede policie. Účastníci shromáždění mají dbát pokynů svolavatele a po skončení akce se pokojně rozejít. Určitou zajímavostí, zavedenou až roku 2002, je to, že nesmějí mít obličeje zakryté způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.

Obecný zákaz shromáždění

Už Listina základních práv a svobod ve svém čl. 19, odst. 2, stanoví, že shromažďovací právo lze na veřejných místech zákonem omezit, ovšem jen tehdy, pokud půjde o opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Tak jsou na zákonné úrovni obecně zakázána shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky a v okruhu 100 m od budov Ústavního soudu nebo od míst, kde Ústavní soud jedná.

Zákaz shromáždění v blízkosti budov Parlamentu České republiky je konkretizován přílohou zákona o právu shromažďovacím, a to výčtem ulic na Praze 1: Sněmovní, U Zlaté studně, Tomášská, Thunovská, Valdštejnské náměstí, Valdštejnská, Zámecká, Letenská (mezi Malostranským náměstím a křižovatkou s ulicí Josefská), včetně chodníku přiléhajícího k severní hraně Malostranského náměstí (mezi křižovatkami s ulicí Zámecká a Tomášská).

Reference

  1. Zákon č. 259/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., a některé další zákony
  2. § 1 odst. 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.
  3. § 25 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
  4. Zákon č. 252/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.

Externí odkazy