V dnešním světě je Syndrom náhlého úmrtí kojenců tématem, které upoutalo pozornost a zájem milionů lidí po celém světě. Ať už díky svému dopadu na společnost, jeho významu v populární kultuře nebo jeho významu v historii, Syndrom náhlého úmrtí kojenců dokázal překročit hranice a generace a stal se tématem diskusí a debat v různých oblastech. Od svého vzniku až po současnost zanechala Syndrom náhlého úmrtí kojenců svou stopu v životech lidí, označovala před a po ve způsobu, jakým vidíme svět. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a dimenze Syndrom náhlého úmrtí kojenců, analyzujeme jeho vliv v různých oblastech a jeho roli v současné společnosti.
Syndrom náhlého úmrtí kojenců | |
---|---|
Klasifikace | |
MKN-10 | R95 |
Statistické údaje – obě pohlaví | |
Incidence | 0,22 na 1000 živě narozených |
Maximum výskytu | 2. až 4. měsíc |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SNÚK nebo SIDS – z angl. Sudden infant death syndrome) je definován jako náhlá a vzhledem k předchozímu stavu neočekávaná smrt kojence (tedy dítěte do jednoho roku), u které se nepodaří ani při pitvě nalézt příčinu smrti. Incidence SNÚK je 0,22 na 1000 živě narozených dětí, v České republice tedy postihuje kolem 25 dětí ročně, mírně častěji jsou postiženi chlapci. Příčina smrti není známá.
Možnost náhlého úmrtí kojenců je známá již po staletí, zmínky lze nalézt již v Bibli; obvykle se však předpokládalo, že příčinou smrti je zalehnutí matkou. Přesvědčení o této příčině šlo tak daleko, že např. Pruské všeobecné zemské právo z roku 1794 zakazovalo spánek dětí mladších 2 let ve společné posteli s rodiči, sankcí mohlo být vězení nebo tělesný trest.
Příčina onemocnění není známá, jsou však známy četné rizikové faktory, jejichž přítomnost zvyšuje pravděpodobnost SIDS.
Analýza studií zaměřených na SNÚK ukázala, že většina těchto studií doporučuje používání dudlíku. Podle Americké pediatrické akademie dudlík snižuje riziko vzniku SNÚK, mechanismus tohoto jevu je však stále plně neobjasněn. Používání dudlíků není obecně doporučeno kvůli různým rizikům, které se mohou kvůli jejich používání vyskytnout. Například zánět středního ucha, infekce trávicího traktu a kolonizace úst kvasinkami rodu Candida.
Studie z roku 2005 naznačuje, že používání dudlíku snižuje riziko vzniku SNÚK až o 90 % v závislosti na okolnostech a zmírňuje rizikové faktory. Existují domněnky o tom, že dudlík způsobí otočení dětského obličeje od matrace, což snižuje riziko udušení. Studie z roku 2010 provedená na Monashově universitě v Melbourne nabízí vysvětlení prevence SNÚK kvůli změně spánkového režimu dítěte. Dudlík způsobí, že dítě spí lehčím spánkem a lehce se tak vzbudí, když se cítí nepříjemně. Nejnovější studie z roku 2011 potvrzuje, že používání dudlíku redukuje také další známá rizika vzniku SNÚK.
Děti ve věku od 2 do 4 měsíců dostávají hned několik vakcín. Toto věkové rozmezí je také vrcholovým obdobím, kdy se nejčastěji vyskytuje syndrom náhlého úmrtí kojence. Načasování očkování v tomto období tak vedlo mnoho lidí k otázce, zda mezi očkováním a SNÚK neexistuje přímá souvislost. Studie však neprokázaly, že by vakcíny se SNÚK jakkoli souvisely.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sudden infant death syndrome na anglické Wikipedii.