V tomto článku prozkoumáme téma Týn (Třebíč) a jeho význam pro dnešek. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Týn (Třebíč) tématem debat a studií pro odborníky z různých oborů. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Týn (Třebíč), od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho roli v politice a ekonomice. S kritickým a objektivním pohledem se tento článek bude snažit poskytnout úplnou vizi Týn (Třebíč) a jeho důležitosti v současném světě.
Týn | |
---|---|
Náves s kaplí Povýšení sv. Kříže | |
Lokalita | |
Charakter | místní část |
Obec | Třebíč |
Okres | Třebíč |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°13′27″ s. š., 15°52′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 925 (2021) |
Katastrální území | Týn u Třebíče (2,8 km²) |
Nadmořská výška | 460 m n. m. |
PSČ | 674 01 |
Počet domů | 358 (2011) |
Týn | |
Další údaje | |
Kód části obce | 169943 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Týn (německy Thein; lidově zvaný Tajno, později Tejno, tj. místo skryté, nikoliv vyvýšené; s předložkou 2. pád do Týna, 6. pád v Týně) je část města Třebíče, jehož je součástí od roku 1960. Nachází se zde jak rodinné domy, tak osídlení soustředěné v obytných domech, i několik zařízení občanské vybavenosti. Od svého připojení k Třebíči se Týn podstatně rozrostl a pozbyl svůj původně jen vesnický ráz. V části obce žije přibližně 1 900 obyvatel.
Týn byl až do roku 1960 samostatnou obcí, třebaže těsně se přimykající k Podklášteří. Týn vznikl jako tržní osada při staré obchodní stezce procházející dnešní ulicí Zdislavinou k Přibyslavicím.
Osada už od založení z třebíčského kláštera náležela k jeho majetku. Roku 1558 v Týně žilo 7 gruntovníků, kteří platili vrchnosti 3 kopy a odváděli též desátek ve výši 3 kopy. Dále byli povinni při zámku rozsévat, kydat hnůj z chlévů a pak rozhazovat na poli, třít konopě, zametat na zámku, sekat pro zámek dříví a pomáhat s hrabáním sena na louce pod zámkem.
Roku 1678 bylo v Týně zastoupeno jediné povolání – zahradníci. Těch zde žilo 38.
Středem obce bývala okrouhlá náves s malým rybníčkem (dnes již zasypaným). Od roku 1857 stojí na návsi kaple Povýšení svatého Kříže. Po první světové válce zde zbudovali pomník jejím týnským obětem. V roce 1938 Týnští upravili svah nad Novým rybníčkem na park a umístili v něm malý pomníček připomínající 20. výročí republiky. Za okupace pomníček ukryli.
V 50. letech 20. století vzniklo Jednotné zemědělské družstvo a začalo se s výstavbou jeho kravína a dalších hospodářských budov. Od roku 1974 získala statek do správy Střední zemědělská škola; v 90. letech byl statek zrušen a na jeho místě od přelomu století vyrostl obchodní dům a nové sídliště. Ani Týn nezůstal ušetřen panelové výstavby 80. let (ulice Jaroslava Ježka). Se začátkem 21. století vznikla též nová zástavba na východ od Nového hřbitova v ulicích Růžičkova, Vítkova, Palátova a Kaňákova (zčásti tzv. podnikatelské baroko), resp. kousek od návsi zástavba v ulici Milady Horákové a Palachově.
S Podklášteřím se Týn svou zástavbou spojil v době od konce první světové války do prvních let války druhé světové, když byla zastavěna Panská niva.
Z dalších zařízení občanské vybavenosti lze uvést:
Týn uzavírá území města Třebíče ze severu, při silnici na Budíkovice. Jeho páteří je ulice Táborská. Týn na jihu začíná křižovatkou ulic Táborská, Palackého, Josefa Suka a Nová. Na západě proniká dlouhým výběžkem západní poloviny údolí pod mostem na ulici Marie Majerové až k samému Hájku. Na severu zasahuje katastrální území Týna až k západnímu okraji Pocoucova a tam v lese vrcholí kótou 498 m. Na severovýchodě najdeme kótu 489 m, na níž je zařízení vodojemu.
Co se týče vod, na týnských vodách bývala v minulosti dlouhá léta závislá Třebíč. Ještě začátkem 17. století stačil Třebíči k zásobování vodou rybníček Baba. Poté v roce 1610 město koupilo od týnského občana Kuldánka tři malé selské rybníčky a z nich do městských kašen přivedla vodu. Týnské vodovodní rybníky (rybník Vodovodní, zvaný též Vasrlajtung, dále Barák neboli Druhý a U Suchých neboli Nadýmáček) ztratily svůj účel vybudováním nového městského vodovodu během funkčního období starosty Josefa Vaňka v letech 1936–1940. V roce 2004 byly tyto rybníčky celkově opraveny.
Potůček vedoucí z rybníčka Baráku se za týnským mostem spojují s vodami Týnského potoka, který do Týna přitéká z podklášterského rybníka Zámiš přes Týnský rybník. Napájí taktéž podklášterský rybník Kuchyňku.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 146 | 143 | 167 | 160 | 174 | 179 | 187 | 266 | . | . | 499 | 722 | 1171 |
Na návsi najdeme kapli Povýšení svatého Kříže, obklopenou několika vzrostlými stromy.