Tělocvična Pod Hradem
V dnešní době se Tělocvična Pod Hradem stala v naší společnosti velmi aktuálním tématem. S pokrokem technologií a globalizací převzal Tělocvična Pod Hradem vedoucí roli v našich životech a ovlivnil vše od našich osobních vztahů až po rozvoj ekonomiky. Proto je důležité porozumět a uvažovat o Tělocvična Pod Hradem, abychom porozuměli jeho dopadu na naše životy a činili informovaná rozhodnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Tělocvična Pod Hradem a jeho vliv v různých oblastech s cílem nabídnout ucelenou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
| Tělocvična Pod Hradem | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotika |
| Architekt | August Prokop |
| Výstavba | 1868 |
| Poloha | |
| Adresa | Údolní 221/3, Brno-město,  Česko |
| Ulice | Údolní |
| Souřadnice | 49°11′45,68″ s. š., 16°36′10,62″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33719/7-200 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Novogotická budova tělocvičny Pod Hradem se nachází v brněnské městské části Brno-střed, v katastrálním území Město Brno pod Špilberkem v ulici Údolní, číslo orientační 3. Pozemek s budovou tělocvičny však původně náležel do zrušeného katastrálního území Špilberk.
Architektura
Budovu si nechal postavit Brünner Turnverein (Brněnský německý tělovýchovný spolek). Návrhem v roce 1867 pověřil moravského německého architekta Augusta Prokopa, který se právě vrátil do Brna po několikaletém praktikování na severu Evropy. Tak byla jeho osobností stavbě vtisknuta podoba severské neogotiky. Neomítané cihlové polychromované zdivo, tvarosloví akcentované výraznými pilíři, klenbami a štíty na půdorysu chrámového trojlodí dodává architektuře až sakrální rozměr. Pozoruhodné jsou dřevěné konstrukce a bazilikální zastropení interiéru, původně zdobené polychromií. Všechny tyto aspekty jsou srozumitelné při pochopení úlohy, jakou hrál v tehdejší společnosti zadavatel, tedy tělovýchovný spolek „Brünner Turnverein“. Jeho role byla obdobná jako u tělocvičné jednoty Sokol v českém prostředí. Stavba tedy nutně ztělesňovala národní hodnoty a ideály, navíc do doby výstavby Německého domu suplovala tělocvična německé kulturní centrum Brna, jeho koncertní i divadelní sál.
Historie a současnost
Slavnostní otevření se konalo 28. června 1868. Otevření novostavby se stalo dvoudenní slavností (28.–29. června). V roce 1877 tělocvična vyhořela, ale už roku 1878 byla podle návrhu Augusta Prokopa obnovena. Další dostavba se uskutečnila roku 1896. Smutnou úlohu hrála tělocvična, podobně jako Německý dům, po osvobození v roce 1945, kdy se stala místem poprav brněnských Němců, kteří se exponovali v době protektorátu. Oběšen zde také byl Stanistav Kotačka, vrah Josefa Bierského z paraskupiny Wolfram.
Tělocvična je od 23. března 1964 kulturní památkou.
V současnosti v budově sídlí Centrum univerzitního sportu Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.
Odkazy
Reference
- ↑ Encyklopedie.Brna.cz, rev. 2008-06-28 . Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 145381 : Tělocvična německého tělocvičného spolku. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
Literatura
- Pavel Zatloukal: Brněnská architektura 1815-1915. Průvodce. Brno 2006, s. 58.
- DIVINA, Miroslav. Hala brněnského "Turnvereinu". Brno, 2008 . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tělocvična Pod Hradem na Wikimedia Commons - Seznam sportovišť – Fakulta sportovních studií MU
