V dnešním světě je Tibor Bártfay téma, které je stále aktuálnější. Od svých dopadů na společnost až po svůj dopad na ekonomiku a životní prostředí se Tibor Bártfay stal ústředním bodem pro odborníky i občany. Abychom lépe porozuměli tomuto fenoménu a jeho důsledkům, je zásadní jej prozkoumat z více úhlů pohledu a objevit jeho skutečný rozsah. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Tibor Bártfay a poskytneme komplexní přehled od jeho historie až po možná řešení. Doufáme, že tímto objasníme Tibor Bártfay a podpoříme informovanou diskusi o jeho důležitosti dnes.
Tibor Bártfay | |
---|---|
Narození | 12. května 1922 Nitra |
Úmrtí | 3. října 2015 (ve věku 93 let) Bratislava |
Povolání | sochař |
Rodiče | Július Bártfay |
Ocenění | národní umělec (1982) Kríž prezidenta Slovenskej republiky I. stupňa (2002) Medaile prezidenta Slovenské republiky |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tibor Bártfay (12. května 1922, Nitra, Československo – 3. října 2015, Bratislava, Slovensko) byl slovenský sochař, syn sochaře Júlia Bártfaye.
Jde o žáka Karla Pokorného, který stylově směřuje od realizmu ke znakovému symbolu. Prostřednictvím dobově aktuální výpovědi založené na vypjaté obsahové komunistické angažovanosti a pevné realistické formě se stal jedním z těch sochařů, kteří vytvářeli důležité stupně v nové tradici memoriální plastiky socializmu, odkrývání jejích nových socialistických společenských funkcí. Druhově i tematicky mnohostranná tvorba zahrnuje portréty (Ľudovít Štúr, Klement Gottwald), komorní, volnou a architektonickou plastiku s historickými (pomník obětem z koncentračního tábora v Mauthausenu atd.) a sportovními náměty a hlavně monumentální pomníková sousoší sloužící socialistickému režimu na prosazovaní své ideologie. Jde o autora známé Fontány míru na Hodžově náměstí v Bratislavě. Je též autorem fontány Radost ze života (1979, Prezidentská zahrada).
Stal se i autorem sousoší stalinisty Klementa Gottwalda na dnešním náměstí Slobody v Bratislavě. Po sametové revoluci v roce 1989 bylo toto dílo z veřejného prostoru odstraněno. Gottwaldovská tematika i v období intenzivní přípravy a realizace kolektivního díla na památník aktuálně přetrvávala i v jeho individuální umělecké aktivitě. Studie Gottwaldovy podobizny přerostly do interiérové soustavy pylonové stavby nazvané Šest únorových dní pro Muzeum SNB a vojska Ministerstva vnitra v Praze.