V tomto článku prozkoumáme dopad Transanatolský plynovod na naši současnou společnost. Od svého vzniku až po dnešní vývoj hraje Transanatolský plynovod zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Ať už jako významná postava v historii, téma dnešních debat nebo událost, která poznamenala před a po, Transanatolský plynovod zanechal nesmazatelnou stopu ve světě, ve kterém žijeme. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Transanatolský plynovod ovlivnil různé oblasti, jeho relevanci v současném kontextu a možné důsledky pro budoucnost. Připojte se k nám na této fascinující cestě za poznáním více o Transanatolský plynovod a jeho dopadu na naši společnost!
Transanatolský plynovod TANAP | |
---|---|
Základní údaje | |
Kontinent | Asie |
Stát | Turecko |
Z | Türkgözü (provincie Ardahan) |
Přes | Marmarské moře |
Do | İpsala (provincie Edirne) |
Ostatní údaje | |
Vlastník | TANAP |
Partneři | SOCAR (70%) BOTAŞ (18%) BP (12%) |
Provozovatel | SOCAR |
Začátek výstavby | 2015 |
Otevřen | červen 2018 |
Náklady na výstavbu | 10-11 mld US$ |
Web | http://www.tanap.com |
Technické informace | |
Délka | 1 841 km |
Kapacita | 16 miliard m³ |
Průměr potrubí | 1 422 mm |
Kompresní stanice | 7 |
Transanatolský plynovod, též TANAP, (turecky Trans-Anadolu Doğalgaz Boru Hattı) je plynovod na území Turecka, který má dopravovat zemní plyn z Ázerbájdžánu přes Gruzii a Turecko do Evropy. Má se stát součástí Jižního plynového koridoru, který má napojit Evropu přes Jihokavkazský plynovod (též zvaný plynovod BTE) na obrovské ložisko Šach Deniz v Ázerbájdžánu.
Tento projekt má velký strategický význam pro Ázerbájdžán a Turecko, poněvadž poprvé umožní vývoz ázerbájdžánského plynu do Evropy. Rovněž posílí strategickou roli Turecka jako mezinárodního energetického uzlu.
Výstavba byla zahájena v březnu 2015 a byla uvedený do provozu v červnu roku 2018.
Projekt byl zveřejněn 17. listopadu 2011 na třetím černomořském energetickém a ekonomickém fóru v Istanbulu. Turecko a Ázerbájdžán podepsaly 26. prosince 2011 memorandum o porozumění, v rámci kterého bylo založeno konsorcium pro stavbu a provozování plynovodu. Na jaře 2012 se začala zpracovávat studie proveditelnosti. Závaznou mezivládní smlouvu o výstavbě plynovodu podepsali prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev a předseda turecké vlády Recep Tayyip Erdoğan dne 26. června 2012. Dne 17. března 2015 se sešli Erdogan a Aliyev s prezidentem Gruzie Giorgi Margvelašvilim v tureckém městě Kars, aby položili základní kámen plynovodu a označili práce za zahájené. V červnu roku 2018 byl plynovod uvedený do provozu.
Plánovaná kapacita je 16 miliard m³ zemního plynu, která má být postupně navyšována na 23 (v roce 2023), 31 (v roce 2026), až na konečných 60 miliard m³, aby mohl být napojen plánovaný Transkaspický plynovod z Turkmenistánu. Ke zvyšování kapacity má dojít přidáváním paralelních obtoků a kompresních stanic.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trans-Anatolian gas pipeline na anglické Wikipedii.