V dnešní době se Ilham Alijev stala v naší společnosti velmi aktuálním tématem. S rozvojem technologií a globalizací Ilham Alijev významně ovlivnil životy lidí, a to jak osobně, tak profesionálně. Od svého vzniku vyvolal Ilham Alijev rozsáhlou diskusi a byl předmětem mnoha studií a výzkumů. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty související s Ilham Alijev, od jeho původu až po jeho dnešní vliv. Budeme analyzovat, jak Ilham Alijev formoval naše chování, naše interakce a naše prostředí, a zamyslíme se nad výzvami a příležitostmi, které představuje.
Ilham Alijev İlham Heydər oğlu Əliyev | |
---|---|
4. prezident Ázerbájdžánu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 31. října 2003 | |
Předchůdce | Hejdar Alijev |
předseda vlády Ázerbájdžánu | |
Ve funkci: 4. srpna 2003 – 4. listopadu 2003 | |
Předchůdce | Artur Rasizada |
Nástupce | Artur Rasizada |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana Nový Ázerbájdžán (EN The New Azerbaijan Party, AZ Yeni Azərbaycan Partiyası) |
Narození | 24. prosince 1961 (62 let) Baku, Ázerbájdžánská SSR |
Choť | Mehriban Alijevová |
Rodiče | Hejdar Alijev a Zarifa Alijevová |
Děti | Lejla, Arza, Hejdar |
Příbuzní | Sevil Alijev (sourozenec) |
Alma mater | Baku city secondary school number 6 Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě |
Profese | politik |
Náboženství | islám ší'itský islám |
Ocenění | velkokříž Řádu rumunské hvězdy (2004) Řád přátelství mezi národy (2011) Corrupt Person of the Year (2012) Řád Mubáraka Velkého Vítězný řád svatého Jiří … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www.president.az |
Commons | Ilham Aliyev |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ilham Alijev (ázerbájdžánsky İlham Heydər oğlu Əliyev, rusky Ильхам Гейдарович Алиев – Ilcham Gejdarovič Alijev; * 24. prosince 1961, Baku) je ázerbájdžánský politik, prezident Ázerbájdžánu od 31. října 2003.
Ilham Alijev vystudoval dějiny a mezinárodní vztahy v Moskvě, poté v letech 1985 až 1990 tamtéž přednášel. V letech 1991 až 1994 se věnoval podnikání. Jeho otec Hejdar Alijev, který byl dlouholetým prvním tajemníkem Komunistické strany Ázerbájdžánu a od roku 1993 prezidentem země, mu zařídil řadu protekčních funkcí. Ilham Alijev byl postupem času jmenován viceprezidentem státní ropné společnosti, předsedou ázerbájdžánského olympijského výboru a zvolen poslancem. Nedlouho před prezidentskými volbami ho 4. srpna 2003 těžce nemocný Hejdar Alijev jmenoval předsedou vlády.
Ve volbách 15. října 2003 byl Ilham Alijev zvolen prezidentem Ázerbájdžánské republiky ziskem 77,97 % hlasů (demokratičnost voleb byla zpochybňována jak opozicí, tak zahraničím tiskem).
Prezidentské volby 15. října 2008 vyhrál podle oficiálních výsledků s 89 % všech hlasů při účasti 77 % voličů. Ale šest hlavních opozičních stran bojkotovalo volby, které podle nich byly zmanipulované a nedemokratické. Také zpráva OBSE kritizovala ázerbájdžánskou vládu za mnohá porušování volebních praktik, např. opozice měla zakázáno pořádat předvolební shromáždění.
Podruhé byl zvolen v prezidentských volbách konaných 9. října 2013, když získal 85 % hlasů. Pozorovatelská mise OBSE označila tyto volby za nedemokratické.
Na základě referenda ze září 2016 bylo prodlouženo funkční období prezidenta z pěti na sedm let a současně vznikla funkce viceprezidenta Ázerbájdžánu, kterým byla v únoru 2017 jmenována manželka prezidenta Mehriban Alijevová.
První prezidentské volby po prodloužení funkčního období hlavy státu se měly původně konat 17. října 2018, v únoru téhož roku však sám prezident rozhodl o tom, že se volby uskuteční již 11. dubna. I kvůli bojkotu voleb opozičními stranami byl Alijev jasným favoritem, podle prvních odhadů získal téměř 83 % hlasů. Dle oficiálních výsledků vyhrál dokonce s více než 86% ziskem. OBSE však volby označila za nedostatečně transparentní, jelikož docházelo k porušování volebních procedur a hlasovacím podvodům v podobě záměrných falzifikací.
Roku 2020 dovedl Ázerbájdžán k vítězství v Druhé válce o Náhorní Karabach, kdy ázerbájdžánské síly dobyly většinu území do té doby pod kontrolou Arménie.
V únoru 2024 Alijev zvítězil v prezidentských volbách, které opozice bojkotovala a označovala je za „frašku". Prezident Alijev spolu se svou celou rodinou volil z Chankendi, aby symbolizoval návrat Náhorního Karabachu pod ázerbájdžánskou suverenitu.
Jeho ženou je Mehriban Alijevová, mají 3 děti: Lejlu, Arzu a Hejdara. Má starší sestru Sevil Alijevu.