Trolejbusová doprava v Kladně

V současnosti je Trolejbusová doprava v Kladně tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Svým dopadem na společnost a na různé aspekty každodenního života se Trolejbusová doprava v Kladně stal tématem neustálých diskuzí a debat. Od svého vlivu na ekonomiku až po roli v populární kultuře se Trolejbusová doprava v Kladně stal relevantním v nesčetných kontextech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Trolejbusová doprava v Kladně a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty moderního života. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času je Trolejbusová doprava v Kladně i nadále tématem zájmu těch, kteří chtějí lépe porozumět světu kolem sebe.

Nákres plánované 1. fáze linkového vedení kladenských trolejbusů z let 1988/89
Měnírna elektrického proudu v Rozdělově postavená pro nerealizované trolejbusové tratě

MHD na území města Kladna a některých okolních vesnic a měst zajišťují již od jejího vzniku v 50. letech 20. století pouze autobusy, nicméně o zavedení trolejbusové dopravy se zde několikrát diskutovalo.

Projekty

40. a 50. léta

První návrh na vybudování elektrické dráhy na Kladně pochází už z roku 1949, jejím podnětem byla potřeba vyřešit problém spojení mezi rychle se rozrůstajícím městem a průmyslovou oblastí kladenských železáren. Tehdy se z iniciativy předsedy Místního národního výboru v Kladně Jaroslava Špačka usnesl národní výbor na zavedení trolejbusové dopravy. Byl ihned vypracován návrh a předán Krajskému národnímu výboru v Praze, aby byl zařazen do pětiletého plánu. Poprvé se trolejbusy v Kladně měly projet již v roce 1951, celkové náklady potřebné na výstavbu se odhadovaly na sto milionů korun. V roce 1951, přestože slibované trolejbusy nejezdily, byli kladenští radní ještě odvážnější a plánem bylo vybudování elektrodráhy z Prahy do Kladna; rovněž se mluvilo o vytvoření městské hromadné dopravy a zřízení následujících tras:

  • I. Rozdělov – Sídliště – Kladno – Divadlo – SONP
  • II. Divadlo – SONP – Švermov
  • III. Divadlo – Kročehlavy – Dříň – Dubí
  • IV. Nádraží – Kročehlavy – Divadlo – Stalinovo náměstí (dnes Starosty Pavla) – Nové Kladno – Nádraží

Pro linky I. – III. bylo navrženo zřízení zřízení kolejové elektrické dráhy a pro linku IV. zřízení okružní trolejbusové trati. Nicméně k samotné realizaci opět vůbec nedošlo a o dva roky později, 9. září 1953 vznikl Dopravní podnik města Kladna, který začal zajišťovat hromadnou dopravu autobusy.

80. léta

Smyčka na Okrsku 4, dnes využívána jako odpočívadlo pro řidiče autobusů MHD

Znovu se o zavedení trolejbusové dopravy na Kladně začalo hovořit až v roce 1986, a to v souvislosti s ropnou krizí, kdy se autobusový provoz začal z důvodu rostoucích cen paliva jevit jako značně nevýhodný. 2. dubna 1988 došlo k zásadní reorganizaci tras městských autobusových linek, podobně jako tomu bylo v rámci příprav trolejbusového provozu například v Žilině. Byli vyčleněni odborníci, jejichž úkolem bylo posoudit ideální tratě - první dvě linky měly spojit západně položený Rozdělov a rychle rostoucí sídliště Okrsek 4 respektive Okrsek 0 na východním okraji města s průmyslovou oblastí hutí a oceláren Poldi. Ve zmiňovaném Rozdělově byla proti kostelu sv. Václava pro trolejbusy dokonce postavena měnírna elektrického proudu. V důsledku dění roku 1989 a politických změn s ním spojených došlo k přehodnocení řady podobných projektů a před Kladnem tak dostala přednost jiná města, například Banská Bystrica (1989), později i Chomutov (1995). Poslední ránu zasadil kladenským trolejbusům útlum průmyslové výroby v první polovině 90. let 20. století. Městská doprava tak zůstala jako dosud pouze na autobusech.

Reference

  1. WIRTH, Zdeněk. Kladno jindy a dnes. : Karel Stejskal 
  2. HOLUB, Ladislav, Vychodil Petr, Čermák Jiří. Altas trolejbusů. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1986. 

Externí odkazy