Václav Červinka (1844)

V dnešní době je Václav Červinka (1844) tématem velkého významu v moderní společnosti. Jeho vliv sahá do různých oblastí každodenního života, od politiky po technologii, kulturu a ekonomiku. Tento článek se ponoří do světa Václav Červinka (1844) a zkoumá jeho mnoho aspektů a účinků na náš každodenní život. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme osvětlit různé aspekty, které dělají z Václav Červinka (1844) relevantní téma, které si dnes zaslouží studium. Od svého dopadu na životy lidí až po dopad na globální životní prostředí, Václav Červinka (1844) je fenomén, který si zaslouží být prozkoumán do hloubky.

Václav Červinka
Základní informace
Rodné jménoWenzel Theophil Čzervinka
Jinak zvaný„G. F. Renatus“
Narození29. prosince 1844
Praha-Staré Město
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. listopadu 1929 (ve věku 84 let)
Chotěboř
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísprávce
Manžel(ka)Marie Červinková-Riegrová
RodičeVáclav Červinka, Alžběta Červinková-Vojáčková
PříbuzníOtakar Červinka bratr
Miloš Červinka bratr
Jaroslav Červinka
Marie Červinková-Riegrová švagrová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Červinka v Geburts Buch Wenzel Theophil Čzervinka (29. prosince 1844 Praha-Staré Město – 11. listopadu 1929 Chotěboř) byl český hudební skladatel a spisovatel.

Životopis

Zdroje uvádějí chybné místo narození Ostředek. Narodil se v rodině JUDr. Václava Červinky (1807–1870), právníka, velkostatkáře a českého vlastence a Alžběty Marie Červinkové-Vojáčkové (1819–1901). Měl bratry: Wladimira Raphaela Wenceslause (1842) vojenského lékaře, Otakara (1846–1915) básníka, Jaroslava (1848–1933) generála, Miloše Drahotína Václava (1850–1850), Miloše Drahotína Mariu (1852) básníka a sestru Marii Matildu Věnceslavu Elisabetu (1855), která se vdala za Bohuslava Riegra, právníka. Václav se 28. 9. 1874 oženil se sestrou Bohuslava, Marií Riegrovou, spisovatelkou.

Vystudoval pražské Akademické gymnázium (1855–1859), pražskou Německou techniku (1861–1863) a Vyšší státní učiliště v Mosonmagyróváru (1863–1865). Působil jako hospodářský správce u hraběte Františka Harracha v Nechanicích a v Sadové, u knížete Rudolfa Thurn-Taxise v Cetnu, Skalsku a Kropáčově Vrutici a nakonec jako ředitel velkostatku Maleč a Modletín u Františka Ladislava Riegra.

Zastával řadu funkcí, např. byl jednatelem Hospodářského spolku v Chotěboři, porotcem u soudu v Kutné Hoře, delegátem Zemědělské rady, delegátem Ústřední hospodářské společnosti, zkušebním komisařem kandidátů učitelství, organizátorem místních voleb a komunálním politikem.

Pro náročné zaměstnání se nemohl plně věnovat svým koníčkům psaní a hudbě. Používal pseudonym Q. F. Renatus. Publikoval mj. vzpomínkové črty a autobiografické prózy. S manželkou Marií zkomponoval cyklus Slovanských zpěvů, cyklus Blaník, jednoaktovou komickou operu Dal si hádat a řadu drobnějších skladeb.

Dílo

Spisy

  • Márinka: povídka – Praha: Jan Otto, 1883
  • Jarní bouře: román – 1888
  • Naším očistcem: román – Praha: Šimáček, nevytištěn
  • Památník na oslavu stých narozenin Františka Palackého – Praha: 1898
  • Život dle mé obrazotvornosti – Praha: Hejda a Tuček, 1906
  • U kolébky Sokola – Praha: Šolc a Šimáček, 1920
  • Od dětství do kmetství: některé vzpomínky, zážitky a úvahy – Praha: Českoslovanská obec sokolská,1923
  • Otevřený list Národní radě československé v příčině pozemkové opravy – Praha: Červinka, 1923
  • Jde-li na nás potopa?
  • Otázka zemědělského programu
  • K zemědělské tísni
  • Pamětní kniha Malče: rukopis

Články

  • Z roku 1866: in Lumír,
  • Vzpomínky na dr. F. L. Riegra: in Osvěta 35, 1905
  • Český velkostatek jindy a nyní: in Osvěta 37, 1907
  • Z jarního rašení národního života v letech 1855–1865: in Osvěta 42, 1912

Hudebniny

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika narozených, sv. František, 1838-1845, snímek 249. katalog.ahmp.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová Tribuna, 1923. 160 s. S. 22–23. 
  3. ↑ a b c d VOJÁČEK, Milan. Červinka, Václav . Biografický slovník . Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Enciclo
Wikious
Sapientia
Scientia
Boobota
Anandapedia
Sagapedia
Wikithot