V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Václav Burian. Prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho různé aplikace dnes. Václav Burian je tématem zájmu již dlouhou dobu a vyvolává debaty, výzkumy a objevy, které ovlivnily různé oblasti společnosti. V tomto článku budeme analyzovat, jak Václav Burian ovlivnil kulturu, vědu, technologie a každodenní životy lidí. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Václav Burian a jak mohou ovlivnit budoucnost naší společnosti. Od svého dopadu na historii až po svou relevanci v současném světě je Václav Burian i nadále tématem velkého zájmu a relevance, takže je zásadní pochopit jeho důležitost a roli, kterou hraje v našich životech.
Václav Burian | |
---|---|
Narození | 28. srpna 1959 Přerov Československo |
Úmrtí | 9. října 2014 (ve věku 55 let) Vídeň Rakousko |
Povolání | novinář, publicista, překladatel, literární kritik, básník a redaktor |
Stát | Česko |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Palackého |
Ocenění | Cena Ferdinanda Peroutky (2000) Čestný odznak za zásluhy o polskou kulturu |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Burian (28. srpna 1959 Přerov – 9. října 2014 Vídeň) byl český novinář, publicista, překladatel, literární kritik a básník.
Byl autorem překladů z polštiny, hlavně překládal tvorbu Czesława Miłosze. Do roku 1989 publikoval především v samizdatu. Byl redaktorem časopisů Arch A5, Notes, olomouckých Hanáckých novin, týdeníku Literární noviny. Jako jeden z redaktorů časopisu Scriptum se věnoval polským knižním novinkám, připravil také speciální číslo o polské literatuře.
Později byl jedním z redaktorů Listů, původně exilového časopisu o kultuře, politice a sociálních otázkách, které založil Jiří Pelikán v roce 1971. V roce 1996 ukončil studium polštiny a bohemistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci a od té doby spolupracoval s katedrou bohemistiky, žurnalistiky a politologie.
Byl iniciátorem ceny Pelikán, kterou od roku 2004 uděluje redakce časopisu Listy (ocenění získali: bývalý polský premiér Tadeusz Mazowiecki, česká spisovatelka a fejetonistka Alena Wagnerová, maďarský diplomat György Varga, šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik, politik, politolog a publicista Jaroslav Šabata, politoložka Vladimíra Dvořáková, sudetskoněmecký kněz Anton Otte, t. č. slovenská předsedkyně vlády Iveta Radičová, novinářka a spisovatelka hraběnka Barbara Coudenhove-Kalergi a evangelický farář a disident Miloš Rejchrt).
Své básně a prózu publikoval v řadě polských novin a časopisů (Literatura na Świecie, Kresy, Przegląd Artystyczno-Literacki). V novinách Literatura na Świecie publikoval kritický fejeton a rozhovor s posledním německojazyčným židovským spisovatelem žijícím v Čechách Vlastimilem Polákem.
Byl českým zpravodajem týdeníku Tygodnik Powszechny. Jménem Václava Havla převzal Cenu sv. Jiří, kterou tento týdeník udělil v roce 2002. Jeho básně byly přeloženy do litevštiny, polštiny a slovinštiny; autorem překladu do polštiny je Leszek Engelking.
Žil v Olomouci. Zemřel ve věku 55 let během služební cesty ve Vídni.
Na jeho počest je od roku 2016 udělována Cena Václava Buriana.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Václav Burian na polské Wikipedii.