Dnes je Václav Jansa tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vzniku Václav Jansa vyvolal rostoucí zájem a stal se ústředním prvkem v diskuzi o různých aspektech každodenního života. Ať už na pracovišti, ve vzdělávání, v politice nebo v zábavě, Václav Jansa se ukázal jako relevantní a aktuální téma, které si zaslouží hloubkovou analýzu. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Václav Jansa a prozkoumáme jeho dopad na dnešní společnost.
Václav Jansa | |
---|---|
Václav Jansa (1896) | |
Narození | 22. října 1859 Slatinice Rakouské císařství |
Úmrtí | 29. června 1913 (ve věku 53 let) Černošice Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | malíř, ilustrátor a učitel |
Děti | Libuše Jansová |
Příbuzní | Ivan Borkovský zeť |
Významná díla | Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou Maroldovo panorama Bitvy u Lipan |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Jansa (22. října 1859 Slatinice – 29. června 1913 Černošice) byl český malíř, krajinář a ilustrátor. Významné jsou jeho akvarely zachycující starou Prahu.
Narodil se v dnes zaniklé obci Slatinice (německy Deutsch Zlatnik) v rodině pastýře (Schaffer) Václava Janseho a jeho manželky Marie, rozené Holubové. Jeho rodiče zaměstnal hrabě Herberstein na svém dvoře, proto se rodina přestěhovala do Solan u Lovosic. Zde se Jansa vyučil na kupce[p 1] a přitom se věnoval své zálibě, kreslení a malování. Kvůli studiu pak odjel do Prahy.
Byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze a z ní později přestoupil na akademii ve Vídni.
Václav Jansa hodně cestoval a oblíbil si malbu krajin. Maloval hlavně jižní Čechy a také Krkonoše.
Od roku 1893 probíhala asanace historických čtvrtí Prahy pražského ghetta a částí Starého a Nového Města. V témže roce byla ustavena Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, jejímž úkolem bylo provedení soupisu památek a dokumentace domů a ulic určených k asanaci. Fotograf Jindřich Eckert pořídil v době svého členství v komisi (1894–1898) 40 nových snímků a zapůjčil 500 fotografií z předchozích dvaceti let své tvorby. Spolek výtvarných umělců Mánes inicioval pořízení akvarelových maleb vybraných partií města v asanačním pásmu. Tento úkol byl svěřen Václavu Jansovi, který v druhé polovině 90. let namaloval 150 barevných akvarelů dokumentujících zanikající části Prahy a které se staly součástí sbírek Městského muzea.
Václav Jansa zemřel v Černošicích 29. června 1913 ve věku 54 let. Je pohřben spolu se svou dcerou, archeoložkou Libuší Jansovou a jejím partnerem, archeologem Ivanem Borkovským na Olšanských hřbitovech v Praze.
Dne 16. 2. 1895 se v Písku oženil se Marií Reinerovou (1873–??). Manželé Jansovi měli dcery Věru (1900–??) a Libuši (1904–1996).
Díla Václava Jansy jsou např. obsažena v časopise Zlatá Praha (od roku 1891) a v desítkách knih, vydaných v letech 1894–2017.