V dnešním světě je Václav Machek (jazykovědec) téma, které nabylo na významu v různých oblastech společnosti. Od politiky po populární kulturu, Václav Machek (jazykovědec) upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Postupem času se Václav Machek (jazykovědec) stal globálním fenoménem, který vyvolal debaty, kontroverze a v některých případech i vášnivé následování svých následovníků. Jak 21. století postupuje, Václav Machek (jazykovědec) je i nadále tématem zájmu a jeho vliv se odráží ve způsobu, jakým lidé interagují, informují se a jak se k sobě navzájem vztahují. V tomto článku prozkoumáme dopad Václav Machek (jazykovědec) na dnešní společnost a analyzujeme jeho význam v moderním světě.
prof. PhDr. Václav Machek, DrSc. | |
---|---|
Narození | 8. listopadu 1894 Brodek |
Úmrtí | 26. května 1965 (ve věku 70 let) Brno |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | jazykovědec, pedagog, spisovatel, redaktor a filolog |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | etymologie |
Ocenění | Řád práce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Machek (8. listopadu 1894 Brodek u Úhlejova poblíž Miletína – 26. května 1965 Brno) byl český jazykovědec a etymolog.
Narodil se v domku čp. 5, který byl později zbořen a na tomto místě byl vztyčen pamětní kámen na Machkovu památku. Kámen stojí v zahradě, několik kroků od silnice.
Vychodil gymnázium ve Dvoře Králové nad Labem, následně v letech 1914-21 studoval češtinu a latinu na Filozofické fakultě pražské univerzity. K jeho učitelům patřili mimo jiné František Pastrnek, Emil Smetánka, Josef Zubatý a Oldřich Hujer. Během studií se zabýval etymologií a studiem baltických jazyků (pruština, lotyština, litevština, galindština…). Dva roky studoval v Paříži (u jazykovědců Antoina Meilleta a Josepha Vendryese), po návratu učil na různých gymnáziích (např. v Pardubicích, Trnavě, Novém Mestě nad Váhom, Tišnově či Brně). Později (1929-31) působil v Kanceláři Slovníku jazyka českého.
V roce 1931 se svou knihou Studie o tvoření výrazů expresivních, vydanou v Praze o rok dříve, habilitoval pro obor srovnávací indoevropský jazykozpyt na brněnské univerzitě. Roku 1936 byl na téže vysoké škole jmenován mimořádným a roku 1945 řádným profesorem na katedře slavistiky a srovnávací jazykovědy. Titul doktora věd (DrSc.) mu byl pak udělen v roce 1956.
Zabýval se srovnávací indoevropskou jazykovědou, srovnávací slovanskou jazykovědou, mytologií, baltistikou, a etymologií. Byl členem ČSAV a nositelem Řádu práce.
Mezi dnes nejznámější díla patří Česká a slovenská jména rostlin (1954) a Etymologický slovník jazyka českého (1968). Některé práce publikoval také francouzsky. Mezi další práce patří Studie o tvoření výrazů expresivních (1930) či Etymologický slovník jazyka českého a slovenského (1957, předcházel vydání výše zmíněného). Nejnověji byly péčí brněnských bohemistů a pražského Nakladatelství Lidové noviny - vedle již čtvrtého, nezměněného vydání Etymologického slovníku jazyka českého (2010) - vydány všechny Machkovy drobnější studie v objemné dvousvazkové edici Sebrané spisy Václava Machka (2012), obsahující i stručný životopis, nekrology, přepis jedné z přednášek, soupis předmětů vyučovaných na brněnské univerzitě a bibliografii, jakož i jeho jazykovědně hlediska relevantní dopisy ve svazcích Korespondence I a II (2012).
Články V. Machka ve Slově a slovesnosti (dostupné on-line):