V dnešním světě je Václav Treitz tématem, které vyvolává velký zájem a diskuse v různých oblastech. Ať už v akademické, sociální, politické nebo kulturní oblasti, Václav Treitz je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Jeho význam přesáhl hranice a upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a profesí. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Václav Treitz, analyzujeme jeho dopad na současnou společnost a prozkoumáme možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému. Prostřednictvím hloubkového a objektivního výzkumu se budeme snažit plně porozumět důležitosti a důsledkům Václav Treitz dnes.
Václav Treitz | |
---|---|
Václav Treitz | |
Narození | 9. dubna 1819 Hostomice pod Brdy Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. srpna 1872 (ve věku 53 let) Praha Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | otrava kyanidy |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Povolání | lékař, vysokoškolský učitel, patolog a fotograf |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Treitz, také Wenzel Treitz (9. dubna 1819, Hostomice pod Brdy – 27. srpna 1872, Praha) byl český lékař, patologický anatom.
Narodil se v Hostomicích pod Brdy, jeho otec byl advokát. Po maturitě na gymnáziu v Benešově studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Dalšího vzdělání se mu dostalo ve Vídni, kde působil u významného rakouského anatoma Josefa Hyrtla. Později působil jako lékař na Jagellonské univerzitě v Krakově. V roce 1855 se vrátil zpět do Prahy, kde se stal profesorem. Byl u nás první, kdo použil experimentu v patologii.
Popsal jednu z vnitřních hernií a řadu anatomických struktur. Roku 1853 (nebo 1856) objevil Musculus suspensorius duodeni, hladký sval, který byl později pojmenován Treitzův sval. Plní funkci fixace dvanáctníku a tenkého střeva na vnitřní straně břišní dutiny.
V roce 1855 převzal katedru patologické anatomie na pražské lékařské fakultě. Dobudoval a v roce 1858 otevřel jako ředitel Ústav patologické anatomie pražské lékařské fakulty (až do roku 2000 pod názvem II. patologickoanatomický ústav, sídlící při VFN v Praze na Karlově náměstí).
Kromě lékařství se Václav Treitz věnoval i činnostem spojeným s národním obrozením, je tedy považován za národního buditele. Ve svých 52 letech, 27. srpna 1872, spáchal sebevraždu požitím kyanidu draselného.
Je autorem dvou prioritních spisů, o retroperitoneální hermii (1856) a o uremické kolitidě (1859).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Václav Treitz na německé Wikipedii.