V současné době je Výpomocný duchovní středem zájmu mnoha lidí. Jeho význam výrazně vzrostl v různých aspektech, což vyvolává debaty, výzkumy a různé názory na tuto záležitost. Toto téma je pro společnost obecně velmi zajímavé, protože určitým způsobem ovlivňuje každodenní životy lidí. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Výpomocný duchovní, jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech. Podobně budeme analyzovat, jak dnes Výpomocný duchovní nabývá na důležitosti a jaké jsou důsledky jeho relevance v různých oblastech.
Výpomocný duchovní je v římskokatolické církvi kněz, který nezastává církevní úřad (funkci) a v duchovní správě pouze vypomáhá z titulu kněžského svěcení (např. slouží mše). Výpomocného duchovního nelze zaměňovat s farním vikářem (kaplanem), protože farní vikář má účast na církevním úřadu.
Většinou se jedná o kněze, který přesáhl kanonický věk stanovený právem univerzálním (CIC) nebo partikulárním (daným ordinářem) pro výkon církevního úřadu a byl uvolněn do důchodu. Avšak důvodů, proč kněz nezastává církevní úřad, může být více: stáří, nemoc, studium nebo naopak pedagogická činnost v rámci některého typu školy (typicky: kněz, vyučující na teologické fakultě), výkon civilního zaměstnání (kterému věnuje většinu času), nastoupený „sabatický rok“, případně jiné důvody.