Tento článek se bude zabývat tématem Výr bengálský, které bylo předmětem debat a zájmu v různých oblastech. Výr bengálský přitahuje velkou pozornost díky svému významu v dnešní společnosti a jeho dopadu na různé aspekty každodenního života. V průběhu historie hrál Výr bengálský zásadní roli ve vývoji lidstva a byl předmětem studia a výzkumu v mnoha oborech. V tomto smyslu budou analyzovány různé perspektivy a přístupy související s Výr bengálský s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma. Prostřednictvím přísné a kritické analýzy je cílem ponořit se do různých aspektů, které charakterizují Výr bengálský, stejně jako do jejích důsledků a dopadů v dnešní době.
Výr bengálský | |
---|---|
Výr bengálský | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | sovy (Strigiformes) |
Čeleď | puštíkovití (Strigidae) |
Rod | výr (Bubo) |
Binomické jméno | |
Bubo bengalensis (Franklin, 1831) | |
rozšíření druhu | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výr bengálský (Bubo bengalensis) je druh sovy patřící do rodu Bubo. Dříve byl uváděn jako poddruh výra velkého. Vyskytuje se na indickém subkontinentu, nejčastěji v lesích se skalnatým a členitým terénem. Patří mezi velké druhy sov a vyznačuje se svým hlasitým, hlubokým voláním, zvaným houkání. Poznat je lze podle typicky „ušatých“ chomáčů na hlavě.
Tento druh byl dříve a dodnes někdy bývá označován za poddruh výra velkého. Jejich vzhled je velmi podobný, jen s drobnými rozdíly. Obrys obličeje je zřetelněji oddělen černě zbarveným okrajem, což u výra velkého eurasijského není tak markantní. Někteří biologové navíc upozorňují na trochu jiné zbarvení peří a rozměry, které by mohly dokazovat, že se jedná o jiný druh v rámci rodu Bubo.
Výr bengálský se ozývá svým charakteristickým hlubokým houkáním zejména kolem února, kdy dochází nejčastěji k námluvám. Pár dokáže své hnízdo bránit proti komukoli, kdo se k němu přiblíží. Hnízdění probíhá někdy už od listopadu až do dubna. Hnízdo bývá situováno nejčastěji na chráněné skalní římsy, do výklenků či přímo pod křoví nebo jiný porost na zem. Pár se často na svá hnízda každoročně vrací. Vejce jsou krémově bílá, většinou jich není více než tři nebo čtyři. Mláďata se líhnou po 33 dnech a na rodičích jsou často závislá až půl roku.
Výr bengálský se živí nejčastěji hlodavci. V jeho jídelníčku se však hojně objevují i ptačí druhy. Jmenovitě třeba holubi, koroptve, krahujec šikra nebo i sýček brahmínský.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indian eagle-owl na anglické Wikipedii.