Dnes chceme mluvit o Výtrusovci, tématu, které v posledních letech upoutalo pozornost milionů lidí. Výtrusovci je téma, které vyvolalo diskusi, inspirovalo změny a zpochybnilo zavedené normy. Od svého vzniku Výtrusovci vyvolal zájem a zvědavost, stal se zdrojem inspirace a důvodem k zamyšlení. V průběhu historie hrál Výtrusovci klíčovou roli v kultuře, společnosti a životech lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Výtrusovci, od jeho dopadu na společnost až po jeho důsledky v dnešním světě.
Výtrusovci | |
---|---|
plasmodium – sporozoit | |
kokcidie – oocysty | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | eukaryota (Eukaryota) |
Říše | SAR |
Podříše | Alveolata |
Kmen | Myzozoa |
Podkmen | výtrusovci (Apicomplexa) Levine, 1970 |
Třídy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výtrusovci (Apicomplexa) je skupina jednobuněčných alveolátních organismů. Dříve byla řazena do říše prvoků (Protozoa), později mezi Chromista či Chromalveolata. Dnes jsou klasifikováni v rámci kladu Alveolata jako součást superskupiny Sar. Výtrusovci dosahují velikosti 0,004–0,04mm. Jsou to výhradně parazité, nitrobuněční (intracelulární) nebo mimobuněční (extracelulární). Tělo je tvořeno jedinou buňkou se systémem organel apikálního komplexu, kryje ho pelikula, která se skládá z vnější a vnitřní membrány. Potrava je přijímána pasivně – pomocí osmózy, nebo pinocytózou. Vylučování probíhá povrchem těla, dýchání má formu anaerobní. Pohyb obstarává buď posuv podélných lišt na povrchu těla, nebo soustava myofibril umožňující kontrakci buňky a její klouzavý pohyb.
Výtrusovci mají složité vývojové cykly, střídá se u nich pohlavní a nepohlavní rozmnožování. Nejprve u nich dochází k rozdělení jedince - sporozoita, na množství dceřiných jedinců (tento jev se nazývá schizogonie, nebo také merogonie). Toto se opakuje 2–3krát, následuje zrací dělení buněk (meióza), tvorba gamet, jejich splynutím vznikne oocysta (tento jev se nazývá gametogonie), cyklus uzavírá nepohlavní namnožení uvnitř oocysty (sporogonie). U třídy výtrusovců - hromadinek (Gregarinia) sporozoit roste v tzv. trofozoit.
Systém kmene Apicomplexa je neustálený a liší se zdroj od zdroje, přičemž často obsahuje mnohé parafyletické taxony (viz např. Klasifikace eukaryot).
Fylogenetickým základem systematiky potvrzeným analýzami z 20. let 21. století jsou 4 klady:
Analýza s nově získanými genomickými informacemi v r. 2024 vyčlenila některé kokcidie do samostatné linie Adeleorina, odvětvující se bazálněji, ještě před krvinkovkami, případně i marosporidy. Není však dosud jasné, zda je většinově totožná s dříve zavedeným stejnojmenným podřádem Adeleorina Léger, 1911, tedy zda obsahuje kromě prokázaných čeledí Adeleidae a Legerellidae i tzv. hemogregariny (čeledi Dactylosomatidae, Haemogregarinidae, Hepatozoidae a Karyolysidae).
Vnější a vnitřní příbuzenské vztahy jednotlivých vyšších taxonů je proto vhodnější vyjádřit aktuálními (r. 2023) fylogenetickými stromy, ve kterých jsou jednotlivé větve identifikovány kromě názvů i příklady zahrnutých rodů:
Alveolata |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Apicomplexa |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||