V dnešním světě se Velmi krátké vlny stal tématem velkého významu a diskuzí v různých oblastech. Význam Velmi krátké vlny v posledních letech roste a probouzí zájem odborníků a profesionálů z různých oborů. Vzhledem k tomu, že Velmi krátké vlny stále získává pozornost, je zásadní porozumět jeho dopadu na společnost a prozkoumat potenciální důsledky, které má na globální úrovni. V tomto článku se ponoříme do významu a důležitosti Velmi krátké vlny, analyzujeme jeho význam v různých kontextech a nabídneme širokou představu o jeho vlivu dnes.
Velmi krátké vlny (zkratka VKV nebo též VHF z anglického Very High Frequency) je oblast elektromagnetického záření používaná především pro přenos rozhlasového a radiového signálu v atmosféře. Označení vyplývá z toho, že jeho vlnová délka je poměrně velmi krátká.
Podle definice frekvenční obor zahrnuje frekvence od 30 do 300 MHz, což odpovídá vlnovým délkám 1 m až 10 metrů. Tyto frekvence se používají pro přenos signálu, které vyžadují větší šířku pásma než na KV. Do tohoto pásma tedy spadá i FM rozhlasové a televizní vysílání.
Frekvence těsně pod tímto rozsahem nazýváme krátké vlny (KV), nad tímto rozsahem ultrakrátké vlny (UKV).
Pro analogové FM rozhlasové vysílání se používá pásmo VKV. Následující tabulka zobrazuje rozdělení rádiových vln na jednotlivá pásma a geografii jejich využití:
Název pásma | Frekvence Vlnová délka |
Příklady využití |
---|---|---|
Pásmo OIRT (VKV-I, „východní norma") | 65,8–74 MHz 4,55 m – 4,05 m |
východní Evropa (SNS), do začátku 90. let. 20. stol. střední Evropa |
Japonské pásmo | 76–95 MHz 3,95 m – 3,15 m |
Japonsko |
II. pásmo ITU-R (pásmo CCIR, VKV-II, „západní norma") | 87,5–108 MHz 3,43 m – 2,77 m |
USA, západní Evropa, střední Evropa, postupně většina světa |
Digitální rozhlas DAB využívá III. pásmo VKV (174-240 MHz). Jiný systém DRM+ vysílá také v pásmu VKV.
Pásmo VKV se využívalo pro analogové televizní vysílání. Pro digitální televizi DVB-T/T2 se ale VKV již v Česku nepoužívá.