Vilmos Zsigmond
V dnešním světě je Vilmos Zsigmond téma, které vyvolává velký zájem a diskusi v různých oblastech. S rozvojem technologií a globalizací se Vilmos Zsigmond stal základním aspektem, který ovlivňuje každodenní životy lidí, a to jak osobně, tak profesionálně. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Vilmos Zsigmond předmětem studia a analýzy odborníků v různých oblastech, což generovalo širokou škálu názorů a pohledů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vilmos Zsigmond, od jeho sociálních důsledků po jeho vliv na globální ekonomiku, s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
| Vilmos Zsigmond | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. června 1930 Segedín |
| Úmrtí | 1. ledna 2016 (ve věku 85 let) Big Sur |
| Alma mater | Univerzita divadelního a filmového umění (do 1955) |
| Povolání | kameraman a filmový producent |
| Ocenění | Oscar za nejlepší kameru (1978) Cena BAFTA za nejlepší kameru (1980) Řetěz Korvína Uherského (2001) čestný občan Segedínu (2004) |
| Choť | Elizabeth Fuzesová |
| Děti | Susi Helena Zsigmondová |
| Rodiče | Vilmos Zsigmond |
| Příbuzní | Maxwell Albrecht Vilmos zu Hohenlohe-Langenburg a Alexander Arthur William zu Hohenlohe-Langenburg (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilmos Zsigmond (16. června 1930, Szeged – 1. ledna 2016, Big Sur, Kalifornie) byl maďarsko-americký kameraman. Jeho nejslavnějším snímkem byla Blízká setkání třetího druhu, za jehož nasnímání získal v roce 1977 Oscara. Rok poté obdržel cenu BAFTA za kameru válečného dramatu Lovec jelenů, nominován byl za něj i na Oscara. Oscarové nominace se dočkaly i filmy Řeka (1984) a Černá Dahlia (2006). Za snímek Stalin z roku 1992 získal cenu Emmy. Za Dlouhé loučení z roku 1973 získal Cenu Národní společnosti filmových kritiků. Na festivalu v Cannes získal v roce 2014 cenu za celoživotní dílo.
Narodil se a vyrostl v Maďarsku; na Západ emigroval po vpádu sovětských vojsk roku 1956, spolu se svým spolužákem László Kovácsem, ze kterého se rovněž stal významný kameraman. Odvezli sebou i jedinečný dokumentární filmový materiál o invazi, který pořídili v ulicích Budapešti. V roce 1962 získal Zsigmond americké občanství. Ze začátku v USA snímal hlavně béčkové horory, dveře do první ligy Hollywoodu mu otevřel až producent a režisér Robert Altman.
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilmos Zsigmond na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vilmos Zsigmond na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ WEBER, Bruce. Vilmos Zsigmond, Cinematographer, Dies at 85; Gave Hollywood Films a New Look. The New York Times. 2016-01-04. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Vilmos Zsigmond. ČSFD.cz . . Dostupné online.
