Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa VirtualBox. Ať už jste příznivci historie, technologický nadšenec nebo prostě někdo zvědavý na objevování nových úhlů pohledu, jsme si jisti, že vás tento článek uchvátí hned od začátku. Ponořte se s námi na cestu, která bude zahrnovat počátky VirtualBox až po jeho dopad na moderní společnost, a prozkoumejte jeho kulturní, vědecké a emocionální důsledky. Připojte se k nám, když prozkoumáme různé aspekty VirtualBox a odhalíme jeho důležitost a relevanci v dnešním světě.
VirtualBox 7.0 běžící ve Windows 10 | |
| Vývojář | Oracle (původně Innotek GmbH) |
|---|---|
| První vydání | 15. ledna 2007 |
| Aktuální verze | 7.2.4 (21. října 2025) |
| Operační systém | Multiplatformní software |
| Vyvíjeno v | C, C++, Python a jazyk symbolických adres |
| Typ softwaru | Emulátor, virtualizační nástroj |
| Licence | PUEL/GPL |
| Lokalizace | mnoho jazyků včetně češtiny |
| Web | www.virtualbox.org |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
VirtualBox je multiplatformní virtualizační nástroj distribuovaný jak pro Linux/Unix, tak pro Windows a Mac OS. VirtualBox vyvíjela původně německá společnost Innotek GmbH, kterou zakoupila v únoru 2008 společnost Sun Microsystems, již koupila v dubnu 2009 firma Oracle. Jeho uživatelské rozhraní a funkcionalita je velmi podobná Microsoft Virtual PC 2007 s tím rozdílem, že podporuje více jazyků, hardwarovou virtualizaci a připojování USB zařízení z hostitelského systému do virtuálního stroje.
VirtualBox umožňoval používat softwarovou (pro 32bitové virtualizované operační systémy) nebo hardwarovou virtualizaci. Verze 6.1 podporuje pouze hardwarovou virtualizaci, takže procesor na používaném počítači musí podporovat hardwarová rozšíření Intel VT-x nebo AMD-V.[1] VirtualBox verze 4 z prosince 2010 přinesl podporu rozšiřujících zásuvných modulů (pluginů) nazvaných Extension Packs (soubory s příponou .vbox-extpack) a byla pozměněna licenční politika. Verzi 5 přidala paravirtualizaci a podpora USB3. Verze 6 přidala podporu vnořené virtualizace (virtualizace ve virtualizovaném prostředí).[2] Verze 7 přidala podporu virtualizovaného TPM čipu a Secure Bootu. Verze 7.1 odstranila podporu pro Windows 8.1.[3]
Pokud je v běžícím systému použit Hyper-V (např. pro zvýšení bezpečnosti počítače), VirtualBox ho využívá (což může vést ke snížení výkonu, protože VirtualBox je hypervizor Typu 2, zatímco Hyper-V je nativní Typ 1).
VirtualBox sestává ze tří do určité míry samostatných komponent:
První dva, tedy samotný VirtualBox i Guest Additions (doplňky pro instalaci ve virtuálním systému), jsou uvolněny pod standardní licencí GNU General Public License (GNU/GPL), verze 2, tedy zdrojové jsou volně dostupné[4] a použití je svobodné pro domácí i komerční použití v souladu s licencí.
Poslední část, Oracle VirtualBox Extension Pack, je dostupná pod licencí „VirtualBox Personal Use and Evaluation License“ (PUEL); v této podobě je VirtualBox nabízen výhradně v licenci pro osobní použití nebo pro zkušební účely. V případě komerčního použití je nutno si tuto část zakoupit. Pod touto licencí (PUEL) byl dříve (před verzí 4.0) poskytován i předkompilovaný binární kód.[5]
Samostatně vyvíjená verze VirtualBoxu a šířená pod vlastní verzí licenční smlouvy v komerční podobě nabízí tyto funkce:
VirtualBox podporuje běh v těchto hostitelských operačních systémech:
VirtualBox podporuje jak 32bitové (x86), tak 64bitové (x64) prostředí výše uvedených systémů.