V tomto článku se budeme věnovat tématu Vláda Franze Thuna, které v poslední době nabylo na relevanci díky svému dopadu na různé aspekty společnosti. Vláda Franze Thuna se stal tématem debat v různých oblastech, generuje protichůdné názory a probouzí velký zájem o jeho vliv na každodenní život. V tomto smyslu je nezbytné důkladně analyzovat důsledky Vláda Franze Thuna, stejně jako jeho vývoj v čase a jeho budoucí projekce. Tímto způsobem se snažíme poskytnout komplexní pohled na Vláda Franze Thuna a poskytnout relevantní informace, které nám umožní pochopit jeho důležitost v aktuálním kontextu.
Vláda Franze Thuna byla předlitavská vláda, úřadující od 5. března 1898 do 2. října 1899. Sestavil ji Franz Thun und Hohenstein poté, co se Gautschova vláda pokusila uklidnit neklidnou politickou situaci po vydání jazykových nařízení Badeniho vládou. Gautschova opatření se brzy ukázala být nedostatečná, neboť Německá pokroková strana a Německá lidová strana odmítaly o čemkoli s Thunovou vládou až do odvolání jazykových nařízení jednat, takže znovu svolaná Říšská rada nebyla schopna dosáhnout jakékoli shody. Ve svých pozicích se německé strany ještě více utvrdily v květnu 1899, když společně sestavily Svatodušní program, v němž mimo jiné požadovaly uchování tradičního postavení Němců v Předlitavsku, odmítnutí státoprávních požadavků ostatních národů a odvolání jazykových zákonů. Thunova vláda jistou dobu postupovala podle § 14 prosincové ústavy, jež vládě umožňovala vydávat provizorně nařízení s platností zákona, jelikož však tato nařízení musela být schválena na nejbližším zasedání říšské rady, nebyla tato situace dlouhodobě únosná, a tak 13. září 1899 Thun podal demisi. 2. října jeho kabinet pak vystřídala vláda Manfreda Clary-Aldringena.