Vladimir Nazor

Vladimir Nazor
Narození	30. května 1876 Postira
Úmrtí	19. června 1949 (ve věku 73 let) Záhřeb
Místo pohřbení	Mirogoj
Povolání	básník, politický komisař, spisovatel, překladatel a politik
Alma mater	Záhřebská univerzita
Politická příslušnost	Svaz komunistů Jugoslávie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Nazor (30. května 1876 Postira, ostrov Brač – 19. června 1949 Záhřeb) byl chorvatský spisovatel, lyrik a překladatel. Během druhé světové války byl v partyzánském hnutí a po ní působil v politice.

Život

Vladimir Nazor se narodil jako syn státního úředníka ve vsi Postira na dalmátském ostrově Brač, zde absolvoval základní školu. Od roku 1886 navštěvoval gymnázium ve Splitu, kde v roce 1894 maturoval. Následně studoval přírodní vědy, matematiku a fyziku ve Štýrském Hradci a jeden semestr v Záhřebu.

Po promoci v roce 1902 působil jako učitelský praktikant ve Splitu, jako učitel v letech 1901–1903 v Zadaru, mezi lety 1903–1906 v Pazinu, poté v období 1906–1908 v Koparu, následně v letech 1908–1918 ve městě Kastav a poté v období 1918-1920 v Záhřebu. Poté byl ředitelem dětského domova (sirotčince) v Crikvenici, nakrátko v roce 1926 působil v Sušaku. Poslední aktivní léta před odchodem do penze strávil v Záhřebu (1931-1933). Vladimir Nazor žil, s výjimkou krátkého pobytu na domovském ostrově Brač, trvale v Záhřebu. Od 30. prosince roku 1940 byl na základě vládního dekretu členem Chorvatské akademie věd a umění (HAZU, členem-korespondentem byl už od roku 1919, potvrzen byl v roce 1947). Od 22. března 1948 byl členem Srbské akademie věd a umění (SANU) v sekci literatury a jazyka.

V parlamentních volbách v roce 1938 podporoval opozici vedenou Vladko Mačekem. Přestože už byl ve vyšším věku, koncem roku 1942 uprchl společně s Ivanem Kovačićem ze Záhřebu na lodi přes řeku Kupa k Titovým partyzánům, kde působil ve vedoucí funkci. Útěk později ztvárnil v díle Čamac na Kupi. V letech 1943 až 1945 byl předsedou Zemského protifašistického výboru národního osvobození Chorvatska a po druhé světové válce byl až do své smrti předsedou předsednictva Saboru (parlamentu) Lidové republiky Chorvatsko. Vladimir Nazor je pohřben na záhřebském hřbitově Mirogoj.

Dílo

Nazor byl velmi plodný chorvatský autor. Jeho dílo obsahuje básně, balady, povídky, romány i eseje. Mnoho jeho děl se zabývá národní historií a mytologií, legendami a ságami. Za hlavní dílo je považován román Pastir Loda (Pastýř Loda'), dílo oslavující jeho rodný ostrov Brač, vyprávěné nesmrtelným starořeckým faunem, pastýřem Lodou. Dalším známým příběhem je Veli Jože (Velikán Jože); který se odehrává v oblasti kolem istrijského městečka Motovun a kde vystupuje dobromyslný obr-nevolník.

Nazor hovořil několika jazyky a přeložil do chorvatštiny četná díla světové literatury, z italštiny (Dante Alighieri – Božská komedie, Giosuè Carducci, Giovanni Pascoli, Gabriele d'Annunzio), z němčiny (Johann Wolfgang von Goethe, Heinrich Heine), z francouzštiny (Victor Hugo, Alfred de Musset) a angličtiny (William Shakespeare).

• Slavenske legende. Zadar, 1900.
• Pjesma o narodu hrvatskomu. Odjek Marulićevoj proslavi. Naklada Rikarda Katalinića Jeretova. Zadar, 1902.
• Živana. mytický epos, Zadar, 1902.
• Knjiga o kraljevima hrvatskijem. Zadar, 1904.
• Krvava košulja. Pula, 1905.
• Krvavi dani. román, Zagreb, 1908.
• Veli Jože. Istarska priča. Hrvatska knjižnica Matice slovenske. Ilustrirao Saša Šantel. Ljubljana, 1908.
• Lirika. Izdanje Društva hrvatskih književnika. Zagreb, 1910.
• Nove pjesme. Zagreb, 1913.
• Istarske priče. Zagreb, 1913.
• Mrtvo ostrvo. Zagreb, 1914.
• Intima (1913–1914). Zagreb, 1915.
• Pjesni ljuvene. Zagreb, 1915.
• Utva zlatokrila. romantický epos. Úvod napsal A. Bazala. Zagreb, 1916.
• Medvjed Brundo. epos. Zagreb, 1918.
• Stoimena. povídky. Zagreb, 1916.
• Pabirci (1892–1917). Zagreb, 1917.
• Gospa od Snijega. povídka. 1918.
• Lirika I, II, III. Izdanje Branko Vodnik. Zagreb, 1918.
• Epika I. Izdanje Branko Vodnik. Zagreb, 1918.
• Arkun. povídka ze slovanské minulosti. Zagreb, 1920.
• Niza od koralja. Zagreb, 1922.
• Priče iz djetinjstva. Zagreb, 1924.
• Pjesme o četiri arhanđela. Sušak. 1927.
• Priče s ostrva, iz grada i sa planine. Zagreb, 1927.
• Boškarina. Istarska priča. Gorica, 1928.
• Istarski gradovi. Zagreb, 1930.
• Deseterci (1923–1925). Zagreb, 1930.
• Šarko. Příběh jednoho psa. Zagreb, 1930.
• Pjesme u šikari, iz močvare i nad usjevima (1915–1920). Zagreb, 1931.
• Pjesme o bratu Gavanu i seki Siromaštini (1930–1931). Zagreb, 1931.
• Topuske elegije. Zagreb, 1933.
• O hrvatskom jedanaestercu 1838-1900. Prilog proučavanju srpskohrvatske umjetne metrike. Zagreb, 1935.
• Pastir Loda. Zgode i nezgode bračkog fauna. Dio I. Zagreb, 1938. (do němčiny přeložil Alfred von Buttlar-Moscon: Der Hirte Loda, Zsolnay, Wien, 1949)
• Dedek Kajbumščak. Novo pričanje o drevnom Krapinskom čovjeku. Zagreb, 1939.
• Knjiga pjesama. Zagreb, 1942.
• Zagrebačke novele. Zagreb, 1942.
• Putopisi. Zagreb, 1942.
• Na vrhu jezika i pera. Zagreb, 1942.
• Eseji i članci. Zagreb, 1942.
• Pjesme partizanke. 1944.
• O mlitavcima (na zemlji i u paklu). Rozhovor V. Nazora (Topusko dne 5. února 1944. na Kordunu. 1944.)
• Ilja Muramec dolazi. Rozhovor V. Nazora v Glini 10. února 1944. Skrad na Kordunu, 1944.
• S partizanima 1943-1945. Beograd, 1945.
• Govori i članci. Zagreb, 1945.
• Ahasver. Opremio Vanja Radauš. Zagreb, 1945.
• Partizanka Mara. Zagreb, 1946.
• Kurir Loda. Zagreb, 1946.
• Legende o drugu Titu. Zagreb, 1946.
• U zavičaju. Zagreb, 1949.
• Čitajući Kranjčevića. Zagreb, 1950.
• Rob. (nedopsaná povídka z roku 1918). Zagreb, 1957.

Ocenění

Od roku 1959 uděluje chorvatské Ministerstvo kultury Cenu Vladimira Nazora (chorvatsky Nagrada Vladimir Nazor), jako nejvyšší ocenění za nejlepší umělecké výkony v literatuře, hudbě, filmu, vizuálním a užitém umění, divadle a architektuře a urbanismu.

V roce 2008, neslo Nazorovo jméno v Chorvatsku celkem 306 ulic. Vladimir Nazor je tak v pořadí druhou osobou, po níž jsou v Chorvatsku pojmenovány ulice. Oblíbený chorvatský spisovatel Vladimir Nazor se v anketě Největší Chorvat (chorvatsky Najveći Hrvat), kterou podle vzoru britské soutěže Great Britons vyhlásil v roce 2003 chorvatský týdeník Nacional, umístil na 44. místě.

Jugoslávská pošta vydala v roce 1976 poštovní známku s podobiznou Vladimira Nazora. Chorvatská pošta v roce 1997 vydala poštovní známku v roce 1997 s motivem knihy Veli Jože a v roce 1999 razítko u příležitosti 50. výročí úmrtí Vladimíra Nazora. Chorvatská společnost Jadrolinija provozuje trajekt s názvem „Vladimir Nazor“.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimir Nazor na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimir Nazor na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimir Nazor