V tomto článku podrobně prozkoumáme koncept Vladimir Zvorykin a jeho význam v různých kontextech. Je nezbytné pochopit význam Vladimir Zvorykin v naší současné společnosti a také jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Během této analýzy prozkoumáme důsledky a aplikace Vladimir Zvorykin v různých oblastech, od kultury a historie po vědu a technologii. Stejně tak budeme zkoumat dopad Vladimir Zvorykin na současnou společnost a její vývoj v čase. Tento článek si klade za cíl poskytnout komplexní a aktuální pohled na Vladimir Zvorykin s cílem podpořit hlubší pochopení jeho důležitosti a přínosu pro společnost.
Vladimir Zvorykin | |
---|---|
Narození | Desetiletí od 1880 Murom |
Úmrtí | 29. července 1982 Princeton |
Národnost | Rusové |
Alma mater | St. Petersburg Practical Institute of Technology (do 1912) |
Povolání | inženýr, fyzik a vynálezce |
Ocenění | IEEE Morris N. Liebmann Memorial Award (1934) Rumfordova cena (1941) Howard N. Potts Medal (1947) IEEE Lamme Medal (1948) Čestná medaile IEEE (1951) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladimir Kozmič Zvorykin (rusky Владимир Козьмич Зворыкин, 17. červencejul./ 29. července 1889greg. – 29. července 1982) byl ruský vynálezce a průkopník televizních technologií. Vynalezl televizní přenosový a přijímací systém jež pracoval s katodovými trubicemi — ikonoskop. Vzdělání získával v Rusku a ve Francii, ale většinu svého života strávil ve Spojených státech. Měl vliv i na vývoj elektronového mikroskopu.
Vladimir Zvorykin se narodil 29. července 1889 v rodině obchodníka v Ruském městě Murom. Byl velice zvídavým dítětem a již od útlého dětství měl možnost číst a získávat zkušenosti. Zajímal se o vědu a jeho otec ho rád podporoval. V Petrohradě zahájil další nezbytná studia. Zde se seznámil s problémem katodových trubic a principu výbojek a zářivek. A právě tady dostal průkopnický nápad-nápad na barevnou televizi. V roce 1919, ve věku třiceti let, odjel natrvalo z Ruska. Řadu let pak pracoval na svých objevech a vynálezech a začátkem třicátých let si nechal patentovat snímací televizní elektronku. Ještě předtím ale sestrojil jednu z variant přijímací obrazovky. Potom ve čtyřicátých letech rozložil paprsek bílého světla na modrou, zelenou a červenou barvu, s jejichž pomocí zkonstruoval barevnou televizi. Zemřel 29. července 1982 ve věku 94 let.[zdroj?] Vynalezl také elektronový mikroskop a přístroj pro noční vidění.[zdroj?]