Dnes je Vladislav III. Varnenčik téma, které má velký význam a zajímá velké množství lidí. Od svého vzniku přitahuje Vladislav III. Varnenčik pozornost odborníků na toto téma i těch, kteří se snaží lépe porozumět jeho dopadu na dnešní společnost. Aby bylo možné důkladně analyzovat Vladislav III. Varnenčik, je zásadní prozkoumat jeho různé dimenze a pochopit, jak se vyvíjel v průběhu času. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Vladislav III. Varnenčik, prozkoumáme jeho původ, aktuální význam a možné budoucí důsledky, které by mohl mít v různých oblastech.
Vladislav III. Varnenčik | |
---|---|
Polský král Uherský a chorvatský král | |
Doba vlády | 1434–1444 (Polsko) 1440–1444 (Uhersko a Chorvatsko) |
Korunovace | 25. červenec 1434(Polsko) 15. květen 1440 (Uhersko) |
Narození | 31. října 1424 |
Úmrtí | 10. listopadu 1444 (20 let) Varna |
Pohřben | Wawel |
Dynastie | Jagellonci |
Otec | Vladislav II. Jagello |
Matka | Sofie Litevská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vladislav III. Jagellonský (31. října 1424 – 10. listopadu 1444), nejstarší syn Vladislava II. Jagella a Sofie Litevské, byl od roku 1434 polský a od roku 1440 také uherský král jako I. Ulászló, tedy Vladislav I.). Zahynul nebo se ztratil v bitvě u Varny, proto je nazýván Varnenčík – v polštině Władysław Warneńczyk, v bulharštině Vladislav Varnenčik (Владислав Варненчик), litevsky Vladislovas III.
Polským králem byl Vladislav zvolen po smrti svého otce již jako desetiletý chlapec, proto za něj fakticky vládl krakovský biskup Zbigniew Oleśnicki.
Roku 1440 byl zvolen sněmem v Uhrách za uherského krále, ale nedosáhl tu všeobecného uznání. Roku 1443 zahájil společně s Janem Hunyadym zpočátku úspěšné křížové tažení proti osmanským Turkům a dobyl Niš a Sofii. Uzavřel s Turky příměří, které však porušil na naléhání papežského legáta Giuliana Cesariniho. Další vojenské akce skončily katastrofální porážkou křižáků u Varny v roce 1444. Král pravděpodobně v bitvě padl.
Existují dohady, že byl odvlečen do otroctví a po mnoha letech se objevil na Pyrenejském poloostrově, kde se s ním při svém putování setkala i družina pana Lva z Rožmitálu, jak ve svém cestopise uvedl Václav Šašek z Bířkova. Podle jiného podání mu v bitvě usekli hlavu, kterou sultán naložil do medu a ještě roky ji ukazoval návštěvám. Tělo se ale nenašlo.
Vladislav III. nebyl ženatý, neměl proto legitimní potomky. Jeho nástupcem v Polsku se stal mladší bratr Kazimír.
Předchůdce: Vladislav II. Jagello |
Polský král 1434–1444 |
Nástupce: Kazimír IV. Jagellonský |
Předchůdce: Albrecht II. Habsburský |
Král Haličsko-Lodomerský 1440–1444 |
Nástupce: Ladislav Pohrobek |
Předchůdce: Albrecht II. Habsburský |
Uherský král 1440–1444 |
Nástupce: Ladislav Pohrobek |