Vojtěch Šafařík

V tomto článku podrobně prozkoumáme dopad Vojtěch Šafařík na dnešní společnost. Vojtěch Šafařík je dnes velmi aktuální téma, protože má velký dopad na různé aspekty každodenního života. V celém tomto článku budeme zkoumat význam Vojtěch Šafařík v každodenním životě a také jeho vliv v oblastech, jako je ekonomika, politika, kultura a společnost obecně. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy a názory na Vojtěch Šafařík, abychom lépe porozuměli jeho významu a důsledkům. Doufáme, že na konci tohoto článku jsme poskytli hlubší a úplnější pohled na Vojtěch Šafařík a jeho význam v dnešním světě.

Vojtěch Šafařík
Vojtěch Šafařík (1882)
Vojtěch Šafařík (1882)
Narození26. října 1829
Novi Sad
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. července 1902 (ve věku 72 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníchemik, astronom, přírodovědec a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
ChoťNaděžda Vladimirovna Šafaříková (do 1878)
Paulina Šafaříková (od 1880)
RodičePavel Josef Šafařík
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Šafařík (26. říjen 1829 Novi Sad2. červenec 1902 Praha) byl český chemik a astronom, podílel se na zkoumání pravosti Rukopisů. Byl synem Pavla Josefa Šafaříka.

Život

Studoval chemii v Praze, Berlíně a v Göttingenu, kde spolupracoval na přípravě diethylmagnesia, první organické sloučeniny hořčíku. V letech 1851-1856 učil na První české reálce v Praze.

V roce 1860 vydal první českou vysokoškolskou učebnici Základové chemie čili lučby a podílel se na vytvoření českého chemického názvosloví. Poopravil tak do té doby používané názvosloví Jana Svatopluka Presla a Josefa Jungmanna.

Zavedl koncovky pojmenování oxidů podle valence příslušného prvku, které byly téměř po 50 letech v roce 1914 pozměněny do podoby, která se dosud používá (-ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný (-ečný), -ový, -istý, -ičelý).

V roce 1869 se stal profesorem chemie na české polytechnice, po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity se stal v roce 1882 prvním profesorem chemie její české části. Ke konci života se věnoval výhradně astronomii. Ve své vile na Vinohradech v Koperníkově ulici čp. 422 (vila již neexistuje), postavené roku 1887 nad Gröbovkou, měl zařízenou soukromou hvězdárnu s kopulí a dalekohledem. Zde bydlel až do své smrti.

Jeho první manželkou byla Naděžda Vladimírovna, rozená Trofimová, která zemřela roku 1878. Roku 1880 se oženil s překladatelkou Paulinou, rozenou Královou, ve které vzbudil zájem o astronomii.

Zemřel roku 1902 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech, naproti hrobce svého otce a příbuzných.

Na jeho památku byla pojmenována planetka (8336) Šafařík a kráter Šafařík na odvrácené straně Měsíce.

Hrobka rodiny Vojtěcha Šafaříka na Olšanských hřbitovech

Odkazy

Reference

  1. a b Dostupné online. .
  2. Dostupné online. .
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské evangelické církve u sv. Salvátora, sign. EVS Z4, s. 103
  4. Barbora Lašťovková: Pražské usedlosti. 2. vyd. Praha: Libri, 2007. 359 s. ISBN 978-80-7277-346-6. S. 90 - 91.
  5. Miloslav Kopecký: Před 100 lety zemřel prof. Vojtěch Šafařík. In: Astropis, 3/2001, s. 16, . pdf. Dostupné online.
  6. Říše hvězd. č. 9, 1. XI. 1942, roč. XXIII. pdf. . Dostupné online.
  7. Crater Šafařík on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS (anglicky)

Literatura

Externí odkazy