V tomto článku se budeme zabývat problémem Vyškov na Moravě (nádraží), který má velký dopad na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku Vyškov na Moravě (nádraží) vzbuzuje zájem a debatu v různých oblastech, jak akademických, tak profesionálních. V průběhu let se Vyškov na Moravě (nádraží) vyvíjel a získal na významu v různých kontextech, což způsobilo významné změny ve způsobu, jakým lidé interagují a fungují ve svém prostředí. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Vyškov na Moravě (nádraží) a analyzujeme jeho dnešní vliv.
Vyškov na Moravě | |
---|---|
Nádražní budova | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský kraj |
Město | Vyškov |
Souřadnice | 49°16′42,78″ s. š., 16°59′29,7″ v. d. |
Vyškov na Moravě | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 368951 |
Trať | Brno–Přerov |
Nadmořská výška | 260 m n. m. |
V provozu od | 30. srpna 1869 |
Zabezpečovací zařízení | TEST C |
Dopravní koleje | 6 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 5 (5) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | autobusový terminál před staniční budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vyškov na Moravě je železniční stanice v západní části okresního města Vyškov v Jihomoravském kraji nedaleko řeky Haná. Leží na jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC). Ve vzdálenosti asi 100 metrů od nádraží se nachází též městské autobusové nádraží.
Stanice byla vybudována jakožto součást Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Autorem univerzalizované podoby rozsáhlé stanice byl pravděpodobně architekt Theodor Hoffmann. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB v roce 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.
Elektrizace trati procházející stanicí probíhala v letech 1994-1996.
Nachází se zde pět jednostranných nekrytých úrovňových nástupišť, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště. Ze stanice odbočuje jedna vlečka. V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást vysokorychlostního železničního koridoru Praha-Brno-Ostrava, jeho plánované dokončení se předpokládá okolo roku 2040.[zdroj?]
Při výstavbě Moravsko-slezské severní dráhy byly použity typové projekty výpravních budov ve všech stanicích. V Vyškově jde o největší variantu pocházející z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna. Výpravna byla postavena v romantizujícím slohu na protáhlém pětidílném půdorysu. Střední patrová část měla krajní rizality s navazujícími přízemní trakty s kolmě zakončenými patrovými křídly. Budova byla krytá valbovou střechou ve střední části, podélný trakt a křídla měly sedlovou střechu. Budova byla zdobena gotizujícími prvky, které byly při opravách v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století odstraněny. V roce 2017 byla výpravní budova opravena, náklady na opravu činily cca 1,4 milionů korun. Další rekonstrukce za 56 milionů korun měla proběhnout v roce 2020.
Ve směru na Přerov v blízkosti výpravní budovy stojí vodárna. Jedná se o jednu ze tří dochovaných vodáren na trati Moravsko-slezské severní dráhy. Typový objekt pochází z projekční kanceláře KFNB pod vedením architekta Theodora Hoffmanna.
Vodárna je samostatná dvoupatrová věž se sedlovou střechou a s obytným křídlem připojeným k zadní straně věže. V patrech fasády jsou trojice úzkých obdélných oken, u druhéhé patra je střední okno vyšší. Původní členění fasády a zdobné prvky byly odstraněny při opravách.
Součástí nádraží bylo zděné skladiště s kanceláří umístěné naproti výpravny a vodárny.