V dnešním světě je Władysław Tarnowski tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku Władysław Tarnowski uchvacuje odborníky i fanoušky a vyvolává intenzivní debatu a širokou škálu názorů. Postupem času se Władysław Tarnowski vyvíjel a přizpůsoboval potřebám moderní společnosti a stal se relevantním tématem zájmu všech věkových kategorií. Tento článek zkoumá různé aspekty Władysław Tarnowski, od jeho vzniku až po jeho dnešní dopad, a poskytuje úplný a podrobný přehled tohoto vzrušujícího tématu.
Byl synem Waleriana a Ernestyny, odborného vzděláni nabyl v Paříži, v Lipsku a v Římě. Byl žákem Moschelesovým a Lisztovým. Koncertował s úspěchem v Benátkách, ve Florencii, ve Vídni a v Paříži. Vydal též několik skladeb. Pod pseudonymem Ernest Buława uveřejnil Poezje studenta (1864–1865, 4 d.), Krople czary (1865), Szkice helweckie i Talia (1868), Nowe poezje (1872), Karlińscy (tragédie, 1874) aj. České překlady básní – v časopise Lumír z roku 1880 na straně 14 je „Oda – Sfinks”, František Kvapil.
Dílo
Významné skladby
Komorní hudba
Quatour Ré-majeur pour Deur Violons, Viola et Violoncelle (Smyčcový kvartet D dur)
Fantasia quasi una sonata (pro housle a klavír) (Vídeň; V. Kratochwill)
Souvenir d’un ange (pro housle a klavír) (1876)
Skladby pro klavír
3 Mazurkas (~1870)
2 pieces: Chart sans paroles et Valse-poeme (~1870)
Impromptu „L’adieu de l’artiste” (~1870)
Sonate à son ami Zawadzki (~1875)
Grande polonaise quasi rapsodie symphonique (~1875)
Extases au Bosphor, fantasie rapsodie sur les melodies orientales op. 10 (~1875)
Polonez dla Teofila Lenartowicza (1872 r.)
Marsz żałobny z osobnej całości symfonicznej poświęcony pamięci Augusta Bielowskiego (1876)
Ave Maria (v: Album Muzeum Narodowego w Rapperswyllu, 1876, str. 577)
Andantino pensieroso („Echo Muzyczne“, 17 XII 1878)
Nokturna
Nocturne dédié à sa soeur Marie
Nuit sombre
Nuit claire
Písně
A kto chce rozkoszy użyć anebo Jak to na wojence ładnie (1863).
Cypryssen 5 characterische Gesänge mimo jiné : Ich sank verweint in sanften Schlummer (1870)
Neig, o Schöne Knospe
Kennst du die Rosen (~1870)
Du buch mit Siegen Siegeln a Ob du nun Ruhst (~1870)
Still klingt das Glöcklein durch Felder (~1875)
Zwei Gresänhe: Klänge und Schmerzen und Nächtliche Regung (~1870)
Strofa dello Strozzi e la risposttadi Michalangelo
Mein Kahn
Opera a drama
Achmed oder der Pilger der Liebe (Achmed, czyli pielgrzym miłości, partitura, ~1875)
Karlińscy (předehra, 1874)
Joanna Grey (předehra, 1875)
Literární díla
Poezie
Poezye studenta (1-4 díl, F. A. Brockhaus. Lipsk 1863-65):
Poezye Studenta – 1. díl (1863),
Poezye Studenta – 3. díl (1865),
Poezye Studenta – 4. díl (1865);
Krople czary (Lipsk, 1865, Paweł Rhode)],
Szkice Szkice helweckie i Talia (Lipsk, 1868, P. Rhode)
Piołuny (Drážďany, 1869, J. I. Kraszewski),
Nowe Poezye (1872, Księgarnia Seyferta i Czajkowskiego),
Kochankowie ojczyzny (1872)
Praxytel i Fryne („Ruch Literacki“, 22 VII 1876, str. 53–54)
Pomnik Bielowskiego (1876)
Dramata
Izaak (Lviv, 1871),
Ernesta Buławy Utwory Dramatyczne:
I. díl – Karlinscy (Lviv, 1874, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta)
II. díl – Joanna Grey (Lviv, 1874, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta)
III. díl – Ostatnie sądy kapturowe i Finita la comedia (Lviv, Księgarnia Gubrynowicza i Schmidta),
Achmed oder die Pilger der Liebe (libretto)
Reference
↑ abc www.rodtarnowski – genealogia. www.rodtarnowski.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
↑ abc„Ottův Slovník Naučný. Illustrovaná Encyklopædie Obecných Vědomostí.”, 25 d. (T-Tzschirner.), vydatel a nakladatel J. Otto v Praze, 1906, str. 103.
↑„Nowy Korbut”, Instytut Badań Literackich PAN, Państwowy Instytut Wydawniczy, 1982, 16* d., str. 26.
↑Sir George Grove (edited by Stanley Sadie) „The New Grove Dictionary of Music and Musicians”, II edition, díl 25 (Taiwan to Twelwe Apostles), 2001, str. 103–104.
↑ abAdolf Hofmeister,”Handbuch der musikalischen Litteratur”, Adolf i Friedrich Hofmeister, díl 1860-67, str. 260.
↑Jak to na wojence ładnie – soubor MP3, text, partitura. www.bibliotekapiosenki.pl . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-09.
↑ Dora B. Kacnelson „Z dziejów polskiej pieśni powstańczej XIX wieku. Folklor powstania styczniowego.”, Polska Akademia Nauk, Zakład Narodowy im. Ossolińskich, Wrocław-Warszawa-Kraków-Gdańsk, 1974, str. 97.
↑Franz Pazdírek “Uniwersal Handbuch der Musikliteratur.”, XI d. (Sinoir-Vege), Frits Knuf Hilversum, 1967 (Unchange reprint oft he original edition Vienna, 1904–1910), str. 575–576.
„Pieśni niemieckie Władysława Tarnowskiego”, M.T., Varšava-Lodž, 2017.
„Utwory instrumentalne Władysława Tarnowskiego”, M.T., Varšava-Lodž, 2018.
Władysław Tarnowski „Artysta i cierpienie”, 1 díl, M.T., Varšava-Lodž, 2020.
Anglická
Sir George Grove (red. Stanley Sadie) „The New Grove Dictionary of Music and Musicians” (a második kiadás), 25 díl (Taiwan to Twelwe Apostles), 2001, str. 103–104.
Ewa Róża Janion „Legends of Suli in Poland: some remarks on Władysław Tarnowski”, str. 46-49 v doktorské disertaci: Ewa Róża Janion „Imaging Suli : Interactions between Philhellenic Ideas and Greek Identity Discourse”, Peter Lang GmbH, Frankfurt, 2015.