V tomto článku prozkoumáme dopad Werner I. Štrasburský na různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam v historii, Werner I. Štrasburský zanechal svou stopu v různých oblastech. Budeme analyzovat, jak Werner I. Štrasburský formoval způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás, a také jeho roli ve vývoji společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit lépe porozumět důležitosti Werner I. Štrasburský a tomu, jak poznamenala před a po v našem vnímání reality. Tento článek si klade za cíl nabídnout široký a rozmanitý pohled na Werner I. Štrasburský, řešící různé perspektivy a možné důsledky pro budoucnost.
Werner I. Štrasburský | |
---|---|
Narození | 10. století |
Úmrtí | 28. října 1028 nebo 1028 Konstantinopol |
Povolání | kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Rodiče | Lancelin a Luitgard von Thurgau |
Příbuzní | Rudolf I. z Altenburgu a Radbot Habsburský (sourozenci) |
Funkce | biskup štrasburský (1001–1028) biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Werner I. Štrasburský (975/980 – 28. října 1028 Konstantinopol) byl štrasburský biskup z rodu Habsburků.
Podle Oswalda Redlicha a Karla-Friedricha Kriegera se narodil jako syn Lancelina, příslušníka rodu Habsburků. Heinrich Appelt ho však dle kroniky Acta Murensia považuje za švagra Radbota Habsburského, Lancelinova syna. V roce 1001 se stal štrasburským biskupem, jímž byl však vysvěcen až o rok později. Začátek jeho vlády ve Štrasburku byl provázen válečnými nepokoji. Poté, co podpořil kandidaturu Jindřicha II. Bavorského na římskoněmecký trůn, byl totiž napaden Jindřichovým nepřítelem Heřmanem II. Švábským a málem padl do jeho zajetí. Po Heřmanově porážce Jindřich štrasburského biskupa bohatě odškodnil. Rozličnými majetky Wernera obdarovával i později. Werner se dokonce pohyboval na císařově dvoře a zúčastnil se řady říšských významných událostí, například Jindřichovy římské jízdy z roku 1014 nebo říšského sněmu ve Frankfurtu z roku 1016. Roku 1020 se podílel na císařových válkách v Burgundsku. Na církevní scéně se s Jindřichem ovšem několikrát dostal do konfliktu, jednalo například o podporu reformního úsilí mohučského arcibiskupa Ariba. V roce 1024 se Werner odvážil postavit proti novému papeži Janovi XIX. Téhož roku se podílel na udělení římské koruny Konrádu II. Sálskému, s nímž se brzy spřátelil. Roku 1027 ho doprovázel na tažení do Říma a rok později vedl císařovo poselství za byzantským císařem Konstantinem VIII. do Konstantinopole, kde zemřel. Pravděpodobně založil klášter Muri a zasloužil se o přestavbu Katedrály Notre-Dame ve Štrasburku.
Štrasburský biskup | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alawich II. |
1001–1028 Werner I. Štrasburský |
Nástupce: Wilhelm I. |