Ve světě je Wilhelm Gutmann v historii opakujícím se tématem. Od svého vzniku Wilhelm Gutmann přitahoval zájem a pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jeho dopad byl tak významný, že poznamenal před a po ve způsobu, jakým rozumíme světu kolem nás a jak se k němu vztahujeme. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Wilhelm Gutmann na různé aspekty každodenního života, od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho význam ve vědě a technice. Prostřednictvím komplexní analýzy odhalíme skutečnou velikost Wilhelm Gutmann a její roli v současné společnosti.
Wilhelm Gutmann | |
---|---|
Wilhel Gutmann | |
Rodné jméno | Wilhelm Isaak Wolf Gutmann |
Narození | 13. srpna 1826 Lipník nad Bečvou Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. května 1895 (ve věku 68 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Starý židovský hřbitov ve Vídni |
Povolání | podnikatel |
Choť | Ida von Gutmann |
Děti | Elsa von Gutmann Max Gutmann Rudolf von Gutmann Rosalie von Gutmann Moritz von Guttmann Marianne von Gutmann |
Příbuzní | David von Gutmann (sourozenec) Julius Mannaberg (synovec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelm Isak Wolf rytíř von Gutmann (13. srpna 1826, Lipník nad Bečvou – 17. května 1895, Vídeň) byl moravský a rakouský podnikatel a průmyslník židovského původu.
Wilhelm Gutmann pocházel z významné rodiny lipnických Židů, kam se jeho děd přestěhoval z Kolína. Jeho otec obchodoval s textilem. Wilhelm studoval teologii v Uhrách, která ho však příliš nezajímala, a tak začal působit nejprve jako vychovatel a později jako vedoucí administrativní pracovník na statku s pivovarem u svého vzdáleného příbuzného. Pak se osamostatnil a začal obchodovat s obilím, příliš se mu však nedařilo. Vše se zlepšilo, až začal obchodovat se sádrou. Později přidal i uhlí, díky kterému zbohatl.
Uhlí dovážel Wilhelm do Rakouska z Horního Slezska. Zdejší uhlí bylo levnější než domácí uhlí, a proto ho začali hojně odebírat domácí firmy i drobní odběratelé. Prodej uhlí probíhal komisním způsobem. Od roku 1856 začal prodávat uhlí z dolů společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda a později i od dalších těžařů ostravsko-karvinského revíru. S Wilhelmem začal podnikat i jeho mladší bratr David (1834–1912). Později jejich firma „Gebrüder Gutmann“ zakoupila vlastní doly v Horním Slezsku. Uhlí v nich těžené začala pro jeho kvalitu distribuovat po celé monarchii domácnostem. Firma si zakládala na kvalitě svých služeb: odběrateli bylo objednané zboží doručeno do 24 hodin. Firma později také začala distribuovat uhlí vytěžené v uherském Banátu. V šedesátých letech pak bratři Gutmannové natolik zbohatli, že začali investovat do řady jiných průmyslových odvětví.
Úspěchů dosáhlo jejich konsorcium s dalším důlním podnikatelem Ignácem Vondráčkem, společně založili např. společnost Kamenouhelné doly Orlová-Lazy (1867) či Těžířstvo Žofiina jáma v Porubě (1871, Orlová). Podnikatelsky úzce spolupracovali s představiteli bankovní rodiny Rothschildů. Výsledkem jejich kooperace bylo založení Společnosti spojených vítkovických kamenouhelných dolů roku 1871, v němž byly majetkové podíly rozděleny 2 : 3 ve prospěch Gutmannů, a o dva roky později (1873) Vítkovického horního a hutního těžířstva. Do druhého z podniků byly začleněny i Vítkovické železárny.
Wilhelm stál také u založení „Spolku rakouských průmyslníků v hornictví, hutnictví a strojírenství“, který hájil zájmy podnikatelů z těchto oborů.
V roce 1878 pak byli Wilhelm a jeho bratr povýšeni za zásluhy o rozvoj průmyslu do rytířského stavu. Na počátku devadesátých let firma bratří Gutmannů zaměstnávala kolem 50 000 zaměstnanců.
Jeho dcera Elsa se roku 1929 provdala za liechtenštejnského knížete Františka I. a stala se tak 13. kněžnou z Lichtenštejna.
Wilhelm podporoval řadu charitativních podniků. Mimo jiné spoluzaložil židovské učiliště, sám pak založil dětskou nemocnici ve Vídni, ústav pro přestárlé v Lipníku atd.
V letech 1891–1892 byl předsedou Vídeňské izraelitské kulturní obce (Wiener Israelitische Kultusgemeinde).