V dnešním světě je Willebrord Snellius tématem neustálých diskusí a analýz. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho významu v historii, jeho vlivu na kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Willebrord Snellius zaujímá přední místo v programu diskuzí. Od starověku až po současnost Willebrord Snellius vzbuzoval zájem a zvědavost lidstva, generoval hluboké úvahy a podněcoval neustálý výzkum. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Willebrord Snellius, odhalíme jeho mnoho aspektů a jeho význam v současném kontextu.
Willebrord Snellius | |
---|---|
Rodné jméno | Willebrord Snel van Rayen |
Narození | 13. června 1580 nebo 23. června 1580 Leiden |
Úmrtí | 30. října 1626 (ve věku 46 let) Leiden |
Místo pohřbení | kostel svatého Petra |
Alma mater | Univerzita v Leidenu |
Povolání | astronom, matematik, fyzik, vysokoškolský učitel a vědec |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Leidenu (od 1609) Univerzita v Leidenu (od 1613) Univerzita v Leidenu (1615–1626) Univerzita v Leidenu |
Rodiče | Rudolphus Snellius |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Willebrord Snellius narozen jako Willebrord Snel van Royen (13. června 1580, Leiden - 30. října 1626, Leiden) byl nizozemský matematik a astronom, nejvíce známý zákonem lomu světla (obecněji elektromagentického záření) na rozhraní dvou prostředí o různých indexech lomu.
Snellius se narodil v Leidenu v nizozemské provincii Holandsko. V roce 1613 následoval svého otce a stal se profesorem matematiky na Univerzitě v Leidenu. V roce 1615 navrhl a uvedl do praxe novou metodu nalezení poloměru Země. Byl ale také slavným matematikem, vytvořil novou metodu pro nalezení dalších číslic čísla π, první od antických dob. Nejznámější je ale svým zákonem lomu, který je po něm také pojmenován. Jeden z měsíčních kráterů (Snellius) po něm taktéž nese jméno.