V dnešním světě je Windsorská dynastie téma, které si získalo velký význam a pozornost v různých oblastech. Ať už na osobní, profesní, společenské nebo politické úrovni, Windsorská dynastie vyvolal debaty, kontroverze a diskuse, které zaujaly jednotlivce všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku podrobně prozkoumáme mnoho aspektů Windsorská dynastie a jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj budeme analyzovat, jak Windsorská dynastie ovlivnil způsob našeho myšlení, jednání a vztahu ke světu kolem nás. Prostřednictvím holistického a multidisciplinárního přístupu se tento článek snaží nabídnout komplexní a obohacující vizi Windsorská dynastie s cílem podpořit lepší porozumění a reflexi jeho důležitosti v našem každodenním životě.
Windsorská dynastie | |
---|---|
Země | Bývalé Spojené království Velké Británie a Irska (do 1922), Spojené království (od 1922), Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Commonwealth Realm |
Mateřská dynastie | Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská |
Tituly | král Spojeného království, král Britských dominií, císař Indie, hlava Commonwealthu a ochránce víry |
Zakladatel | Jiří V. |
Rok založení | 1917 |
Současná hlava | Karel III. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Windsorská dynastie nebo dynastie Windsor (anglicky House of Windsor) je od roku 1917 název vládnoucího panovnického rodu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a v některých zemích Commonwealthu. Původně sasko-kobursko-gothajsko-hannoverská dynastie vládnoucí od roku 1901 (potomci královny Viktorie, která pocházela z hannoverské dynastie, a jejího manžela prince Alberta Sasko-Koburského), od roku 2022 jde po mužské linii o větev rodu glücksburského.
Od roku 1714 držela britský trůn původem německá hannoverská dynastie, na kterou po smrti královny Viktorie roku 1901 navázala osobou Eduarda VII. dynastie koburská (po jeho otci). V období první světové války (1914–1918), kdy byla Velká Británie ve válečném stavu s Německem a v zemi panovala silně protiněmecká nálada, se však evidentně německý původ a název dynastie staly politicky neúnosným. Královský pár měl z obou stran německé předky i příbuzné, z nichž zejména německý císař Vilém II., bratranec králův, symbolizoval pro Brity neuvěřitelné hrůzy války.
Král a hlava rodu Jiří V. tedy 17. července 1917 přijal rozhodnutí, že původní název dynastie Saxe-Coburg-Gotha se nahradí novým, anglicky znějícím názvem Windsor, podle královské rezidence západně od Londýna. Tím se mu podařilo do jisté míry uklidnit nacionalisty, z nichž začínal mít obavy. Specificky stanovil jméno Windsor jako příjmení pro všechny potomky královny Viktorie, kteří sídlili ve Spojeném království, vyjma žen, které se do těchto rodin přivdaly.
V důsledku událostí a politických změn během první světové války a po ní byla řada evropských monarchů zbavena trůnu krále či císaře. Tak se stalo i s dalším bratrancem Jiřího V., ruským carem Mikulášem II., který byl v roce 1917 sesazen z trůnu a roku 1918 s celou rodinou bolševiky zavražděn. I mnoho dalších monarchů (Rakousko, Německo, Řecko, později Španělsko) sesadily revoluční změny v důsledku první světové války z trůnu. Řada z nich byla s Jiřím V. příbuzná a on se začal o své místo na trůně vážně a oprávněně obávat. Také se snažil zachránit mnohé své příbuzné monarchy a šlechtice, mezi které patřil např. princ Ondřej Řecký a princezna Alice z Battenbergu a jejich děti. Mezi nimi byl princ Filip, který se později oženil s vnučkou Jiřího V., královnou Alžbětou II.
Roku 1960 byl název Windsorské dynastie s ohledem na manžela Alžběty II. prince Philipa rozšířen na Mountbatten-Windsor pro vzdálenější potomky, s tím že královna sama a její přímí potomci si výlučně podrží příjmení Windsor. To platí i pro současného krále Karla III., který už je v mužské linii potomkem rodu glückburského.
Dynastie Saxe-Coburg-Gotha
Dynastie Windsor