V tomto článku prozkoumáme do hloubky Zatmění Slunce, téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a debaty. Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost prozkoumáme všechny aspekty související s Zatmění Slunce, abychom poskytli komplexní a úplný přehled. Prostřednictvím rozhovorů, výzkumu a analýz se budeme snažit lépe porozumět tomuto tématu a jeho vlivu na různé oblasti každodenního života. Od svého významu v akademické sféře až po svou roli v populární kultuře, Zatmění Slunce upoutal pozornost mnoha a vyvolal řadu otázek a obav, které se pokusíme v tomto článku zodpovědět. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Zatmění Slunce!
Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně nebo zcela zakryje. Taková situace může nastat, jen pokud je Měsíc v novu. V případě úplného zatmění dochází na zastíněné části Země k výraznému setmění a ochlazení, kolem Měsíce zakrývajícího Slunce je vidět výrazná záře sluneční koróny, na obloze se objeví hvězdy i některé planety a jev mohou doprovázet také neobvyklé reakce zvířat. Tyto průvodní jevy v některých kulturách v minulosti vedly ke spojování události s náboženstvím a přisuzování mystických významů. V moderní době jsou však duchovní významy zatmění Slunce většinou odmítány v důsledku snadnosti pochopení jeho příčin.
Úplné zatmění Slunce je vzácný jev umožněný faktem, že Slunce, které je zhruba čtyřistakrát větší než Měsíc, je současně přibližně čtyřistakrát dále od Země. Protože Měsíc i Země obíhají po eliptických drahách, není v čase zatmění vzdálenost Země od Slunce pokaždé stejná a také Měsíc se nachází na spojnici mezi Sluncem a Zemí různě daleko od Země a od Slunce. Je tedy tvar a rozměr stínového kuželu Měsíce (daný vzdáleností Slunce – Měsíc) pokaždé jiný a mění se i rozměr průřezu měsíčního stínu v místě Země (dáno vzdáleností Měsíc – Země), viz obrázek Schéma zatmění Slunce. Proto nenastává úplné zatmění Slunce při každém zákrytu. Pokud je poměr vzdálenosti Měsíce od Země ku vzdálenosti Slunce od Země stejný jako poměr velikosti Měsíce ku velikosti Slunce, jeví se Měsíc i Slunce na obloze jako stejně velká tělesa a Slunce bude Měsícem právě zcela zakryto (úplné zatmění). Při téže vzdálenosti Slunce–Země a menší vzdálenosti Měsíc–Země se bude Měsíc jevit jako větší a Slunce bude více než zcela zakryto (úplné zatmění). V opačném případě se Měsíc bude jevit jako menší než Slunce a zakryje jen jeho vnitřní část (prstencové zatmění).
Při zakrytí celého slunečního kotouče je možno pozorovat korónu. Každý rok dojde ke dvěma až pěti případům, které jsou pozorovatelné z povrchu Země, pro jedno určité místo k tomu však dochází průměrně jen jednou za 360 let. Zatmění trvá jen několik minut (max. 7 minut 31 sekund) a oblast, podél které je úplné zatmění možno pozorovat, nebývá širší než 270 km; zasažena je přibližně jen jedna setina zemského povrchu.
Zatmění Slunce hrálo významnou roli při dokazování obecné teorie relativity. Umožnilo pozorovat efekt gravitační čočky, který teorie předvídala, a tak ji umožnilo pozorováním potvrdit. Neméně významná mohou být také různá meteorologická měření prováděná během slunečních zatmění. Získaná data umožňují později zjistit, jaký vliv mají tyto astronomické úkazy na děje v zemské atmosféře. Obvykle se při těchto experimentech provádí měření intenzity sluneční radiace, teploty či vlhkosti vzduchu. Jen zřídka jsou meteorologické měřící přístroje vybaveny senzory pro snímání hodnoty barvy slunečního záření, rychlosti a směru větru či teploty půdy. Zatmění dočasně mění i formování mraků.
V současné době úplné zatmění Slunce svou neobvyklostí přitahuje pozornost širokých mas lidí, která obvykle v daném místě významně posílí turistický ruch.
Zatmění Slunce může být pozorováno různými způsoby. Rozhodně se nedoporučuje Slunce při jakékoliv příležitosti (zatmění, přechod Merkuru či Venuše, pozorování slunečních skvrn) pozorovat jej přímým pohledem pouhým okem, natož dalekohledem či přes objektiv fotoaparátu. Dopadající sluneční záření může silně poškodit lidskou sítnici a vést tak k nevratné slepotě. Nedoporučuje se ani použití běžných slunečních brýlí, disket či fotografických filmů – ty sice dopadající záření zmírní, ale nebezpečné ultrafialové záření neodfiltrují. Za bezpečné se považuje pozorování přes speciální filtry, popřípadě přes svářečské sklo (index minimálně 13). Za bezpečné se považuje i nepřímé pozorování (např. na stínítko pomocí dírkové komory).
Úplné zatmění Slunce bylo naposledy možné z území dnešního Česka pozorovat 8. července 1842, to však pouze z tzv. Dyjského trojúhelníku (ten ovšem tehdy náležel k Dolním Rakousům), z malé k němu přiléhající části katastru moravské obce Lanžhota a z úzkého pásu na moravsko-slovenském pomezí (přibližně od Kuželova po Žítkovou). V Praze a v západní části Čech bylo úplné zatmění Slunce naposledy pozorováno 12. května 1706. V jižních oblastech Moravy a Čech včetně Českých Budějovic a jižní poloviny Brna bylo úplné zatmění Slunce naposledy pozorovatelné 16. března 1485.
Nejbližší úplné zatmění Slunce v Česku nastane až 7. října 2135. Obecně ale platí, že mnohem častěji než úplné zatmění Slunce je možné pozorovat zatmění neúplná. Následující tabulka uvádí časy a velikosti zatmění v Česku (resp. souřadnice 50° s. š. a 15° v. d., tj. nedaleko Kouřimi) pro roky 2015–2036:
Datum | Čas (SEČ) | Velikost (%) | Typ |
---|---|---|---|
20. 3. 2015 | 10:46 | 73,8 | Úplné |
10. 6. 2021 | 11:38 | 16,9 | Částečné |
25. 10. 2022 | 11:17 | 42,1 | Částečné |
29. 3. 2025 | 12:18 | 19,1 | Částečné |
12. 8. 2026 | 19:11 | 88,5 | Úplné |
2. 8. 2027 | 10:15 | 51,6 | Úplné |
12. 6. 2029 | 03:53 | 13,3 | Částečné |
1. 6. 2030 | 06:17 | 71,0 | Prstencové |
20. 3. 2034 | 11:39 | 13,5 | Úplné |
21. 8. 2036 | 19:06 | 70,4 | Částečné |
Ve třetím desetiletí 21. století bude možno ze Země pozorovat úplná zatmění Slunce v těchto termínech a na uvedených místech: