Ágnes Hellerová
V tomto článku prozkoumáme zajímavý svět Ágnes Hellerová, téma, které je dnes velmi důležité. Ágnes Hellerová je téma, které zaujalo pozornost odborníků i fanoušků, protože jeho dopad zasahuje do mnoha oblastí každodenního života. Od svého vlivu v oblasti zdraví až po vliv na politiku a kulturu vyvolal Ágnes Hellerová debatu, v níž se sbíhají různé pohledy a názory. V tomto článku budeme analyzovat nejdůležitější aspekty Ágnes Hellerová, stejně jako jeho důsledky a možné výzvy do budoucna.
| Ágnes Hellerová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. května 1929 Budapešť |
| Úmrtí | 19. července 2019 (ve věku 90 let) Balatonalmádi |
| Příčina úmrtí | utonutí |
| Místo pohřbení | Židovský hřbitov v Kozmově ulici |
| Povolání | filozofka, vysokoškolská učitelka, socioložka, esejistka, disidentka a estetička |
| Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (1947–1951) |
| Témata | filozofie, filozofická antropologie, etika, estetika a disent |
| Ocenění | Cena Hannah Arendtové (1995) Széchenyiho cena (1995) čestný doktor Melbournské univerzity (1996) čestný doktor Univerzity v Buenos Aires (1997) čestný občan Budapešti (2008) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | István Hermann (od 1949) Ferenc Fehér |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ágnes Hellerová (maďarsky Heller Ágnes, 12. května 1929, Budapešť – 19. července 2019) byla maďarská filosofka a disidentka.
Život
Byla židovského původu a její otec zahynul v Osvětimi. V roce 1947 vstoupila do komunistické strany. O dva roky později byla ze strany pro nespolehlivost vyloučena, ale za vlády Imre Nagyho zase přijata. Byla studentkou marxistického filozofa Györgyho Lukácse a od roku 1955 přednášela na univerzitě v Budapešti. Po porážce maďarského povstání byla v roce 1958 ze strany znovu vyloučena a musela dočasně odejít z univerzity, na kterou se však v roce 1963 mohla vrátit.
V srpnu 1968 byla na mezinárodní filozofické konferenci na chorvatské Korčule, kde se dozvěděla o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa včetně maďarské armády. Účastníci sepsali tzv. Korčulskou deklaraci, ve které invazi odsoudili. Deklarace byla přetištěna v západní tisku. Nikdo z maďarských signatářů svůj podpis po návratu do Maďarska neodvolal. V roce 1973 byla Ágnes Hellerová znovu propuštěna z univerzity a společně s manželem, filozofem Ferencem Fehérem (1933–1994), odešla roku 1977 do exilu v australském Melbourne. Na New School for Social Research v New Yorku přednášela 25 let politickou teorii . Ágnes Hellerová získala řadu vyznamenání a ocenění, mimo jiné roku 2008 českou pamětní medaili Karla Kramáře.
Po pádu komunistického režimu v Maďarsku se vrátila a stala se členkou Maďarské akademie věd. Kritizovala premiéra Viktora Orbána. Po jeho nástupu do funkce byla s několika kolegy z Akademie věd vyšetřována pro údajnou zpronevěru veřejných peněz. Mezinárodní tisk a její kolegové to popisovali jako vyřizování účtů vlády s jejími kritiky. V roce 2012 bylo vyšetřování zastaveno.
Reference
- ↑ Ve věku 90 let zemřela maďarská disidentka Hellerová. Kritizovala okupaci Československa v roce 1968. iROZHLAS . Český rozhlas, 2019-07-20 . Dostupné online.
- ↑ Vláda.cz: Předání medaile A. Hellerové
- ↑ Ágnes Hellerová (1929) . Ústav pro studium totalitních režimů . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ágnes Hellerová na Wikimedia Commons - V Maďarsku máme tyranii a Orbán je nebezpečný pro celou Evropu, říká maďarská filozofka. iROZHLAS . Český rozhlas, 2018-08-27 . Dostupné online.
