Ústava Slovenské republiky (1939)
Ve světě Ústava Slovenské republiky (1939) existuje velká rozmanitost názorů, informací a zkušeností, ke kterým lze přistupovat z různých úhlů pohledu. Ať už mluvíme o Ústava Slovenské republiky (1939) jako o aktuálním tématu, relevantní veřejné osobnosti nebo historické události, je zásadní pochopit důležitost a dopad, který má na naši společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Ústava Slovenské republiky (1939) a analyzujeme jeho vliv, rozsah a relevanci v různých kontextech. Prostřednictvím kritického a reflexivního přístupu se budeme snažit osvětlit různé nuance obklopující Ústava Slovenské republiky (1939), abychom rozšířili naše porozumění a vyvolali konstruktivní debatu.
Ústava Slovenské republiky z roku 1939 (někdy nazývaná též Ústava první Slovenské republiky) byla ústava Slovenského státu vydaná 21. července 1939.
Po Mnichovské dohodě byl přijat ústavní zákon o autonomii Slovenska (č. 299/1938 Sb.). Dne 14. března 1939 přijal slovenský Sněm zákon o samostatném Slovenském státě (č. 1/1939 Sl.z.) a 21. července 1939 byla přijata ústava Slovenské republiky jako ústavní zákon č. 185/1939 Sl.z. Obsahovala 13 hlav a 103 paragrafů a definovala způsob řízení státu, vedoucí úlohu Hlinkovy slovenské ľudové strany (HSĽS), rozhodující vliv katolické církve, dále identifikovala státní orgány, tedy prezidenta, vládu a sněm Slovenského státu, a uváděla též povinnosti jednotlivce na úkor jeho práv a svobod.
Ústava také uzákonila použití oficiálního názvu země – Slovenská republika namísto dříve používaného názvu Slovenský štát.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ústava Slovenskej republiky (1939) na slovenské Wikipedii.
