Čukotsko-kamčatské jazyky

Tento článek se bude zabývat tématem Čukotsko-kamčatské jazyky, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých oblastech. Čukotsko-kamčatské jazyky je téma, které zaujalo pozornost odborníků i laické veřejnosti pro svou aktuálnost v současném kontextu. Postupem času se Čukotsko-kamčatské jazyky stal předmětem studia, analýzy a rozdílných názorů, což obohatilo diskusi na toto téma. V těchto řádcích se snažíme nabídnout panoramatický a detailní pohled na Čukotsko-kamčatské jazyky s cílem poskytnout širší a hlubší pochopení jeho důležitosti, důsledků a možných řešení.

Čukotsko-kamčatské jazyky
Rozšíření čukotsko-kamčatských jazyků v 17. století (šrafovaně) a dnes (souvisle vybarveno).
Rozšíření čukotsko-kamčatských jazyků v 17. století (šrafovaně) a dnes (souvisle vybarveno).
Rozšířeníseverovýchodní Asie
Počet mluvčíchzhruba 10 000
Počet jazyků5
Klasifikace
Dělení
Dělení

Čukotsko-kamčatská jazyková rodina je nevelká rodina původních jazyků na ruském Dálném východě. Jedná se snad o pozůstatky kdysi rozšířené skupiny jazyků, mnohé z těchto jazyků jsou dnes ovšem na pokraji vymření.

Spolu s několika dalšími osamocenými jazyky severovýchodní Asie - nivchštinou, jukagirskými jazyky a jenisejskými jazyky, případně také s ainštinou a eskymácko-aleutskými jazyky - bývá někdy řazena do skupiny tzv. paleoasijských jazyků.

Dělení

Itelmenština

O příbuznosti itelmenštiny a čukotských jazyků se někdy pochybuje.[zdroj?] Mnoho slov v itelmenském lexiku nemá žádnou podobnost s čukotskými jazyky a pochází patrně ze substrátového jazyka Kamčatky, snad vzdáleně příbuzného nivchštině nebo indiánským jazykům rodiny wakaš (např. kzumch "čmelák", klaml "moucha", kmak "brouk", minl "zajíc". chyvne "vlk", enč "ryba", kydch "bříza", lač "slunce"). Tento substrát byl následně zřejmě převrstven čukotským adstrátem.[zdroj?]

Odkazy

Související články