V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Austronéské jazyky a prozkoumáme jeho různé aspekty, vlastnosti a možné důsledky v různých oblastech. Od jeho vzniku až po jeho dnešní relevanci se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní pochopit jeho význam a vliv na společnost. Prostřednictvím studií, rozhovorů a konkrétních příkladů se budeme snažit osvětlit Austronéské jazyky a jeho dopad na současný svět a nabídnout čtenáři ucelenou a obohacující vizi tohoto vzrušujícího tématu.
Austronéské jazyky | |
---|---|
Rozšíření austronéských jazyků. Červeně malajsko-polynéská větev, fialově všechny ostatní (formosanské). | |
Rozšíření | ostrovy jihovýchodní Asie, Malajsie, Vietnam a Kambodža, Madagaskar, Oceánie a Nový Zéland |
Počet mluvčích | zhruba 350 milionů |
Počet jazyků | zhruba 1000 |
Klasifikace |
|
ISO 639-2 | map |
Dělení | |
Dělení |
(několik samostatných větví na Tchaj-wanu) |
Austronéská jazyková rodina je jednou z hlavních světových jazykových rodin. Jazyky do ní náležícími se hovoří především na ostrovech jihovýchodní Asie, na Madagaskaru, na Novém Zélandu a v Oceánii. Pravlast těchto jazyků je na Tchaj-wanu, kde se proto také nachází většina jazykových větví této rodiny. Drtivá většina austronéských jazyků i mluvčích ovšem přísluší k malajsko-polynéské skupině, jež vychází z pajwanské větve tchajwanských jazyků.
Jedna z největších námořních migračních vln, během níž se austronéské jazyky rozšířily z Tchaj-wanu na ostrovy Tichého i Indického oceánu, započala pravděpodobně zhruba 4 tisíce let př. n. l. a završila se až v 8. století, kdy Maorové dorazili na Nový Zéland. Na samotném Tchaj-wanu jsou domorodé austronéské jazyky vytlačovány čínštinou, ovšem jazyky malajsko-polynéské větve patří naopak mezi nejpoužívanější jazyky světa. Například indonéština je úředním jazykem v Indonésii a jako dorozumívací jazyk ji používá až 200 milionů mluvčích, javánštinu používá jako rodný jazyk kolem 80 milionů mluvčích.
Spekuluje se o vzdálenější příbuznosti s austroasijskou jazykovou rodinou, případně i s rodinami hmong-mien a tajsko-kedajskou, s nimiž by mohly tvořit austrickou jazykovou nadrodinu.
Podle novějších systémů austronéské jazyky rozšířené mimo Tchaj-wan patří do malajsko-polynéské větve, zatímco formosanské (tchajwanské) jazyky tvoří několik samostatných větví. Jejich dělení se v jednotlivých systémech poněkud odlišuje:
Podle ABVD se dělí na 8 základních větví, přičemž malajsko-polynéské jazyky jsou podskupinou paiwanských:
Podle serveru Ethnologue se dělí na 11 základních větví a malajsko-polynéské jazyky jsou jednou z nich:
V dnes již zastaralém tradičnějším dělení tvoří jednotlivé formosanské větve pouze podskupinu západoaustronéských jazyků: