Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka
V tomto článku prozkoumáme Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka a jeho dopad na společnost. Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka je téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí a jeho důsledky pokrývají širokou škálu oblastí, od technologie po politiku, kulturu a ekonomiku. V tomto textu budeme analyzovat různé aspekty Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka, od jeho počátků až po jeho současné důsledky, a budeme zkoumat jeho vliv v různých kontextech, jak lokálně, tak globálně. Abychom tomuto fenoménu plně porozuměli, vezmeme v úvahu také odborné názory a posudky od těch, kteří byli ovlivněni Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka.
| Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka / Paulíni | |
|---|---|
| Ordo Sancti Pauli Primi Eremitæ (zkr. O.S.P.P.E.) | |
 | |
 Novici z roku 2014 s mistrem a sociem po obdržení řádového hábitu | |
| Základní informace | |
| Aktivita | 1250 - dosud |
| Kategorie | žebravý řád |
| Sídlo | klášter Jasná Hora, Polsko |
| Země původu |  Uhersko |
| Založil | bl. Eusebius z Ostřihomi |
| Schválil | Urban IV. |
| Motto | Solus Cum Deo Solo |
| Patroni | bl. Eusebius z Ostřihomi, Bartolměj Pécský |
| Odkazy | www.paulini.pl |
Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka (latinsky Ordo Sancti Pauli Primi Eremitae, maďarsky Szent Pál első remete szerzeteseinek rendje; OSPPE), jehož členové se nazývají též paulíni, je římskokatolický žebravý řád, původně poustevníků a mnichů, založený ve 13. století v Uhersku.
Charakteristika
Jméno řád převzal po poustevníku sv. Pavlu z Théb. Charakteristické odznaky řádu jsou: hábit z bílého sukna, škapulíř s cingulem a kapucí bílé barvy. Nošení hábitu, avšak hnědé barvy s bílým kloboukem, povolil papež již v roce 1342 pro odlišení od toulavých „mnichů“. Heslo řádu zní „Solus cum Deo solo“ (tj. „Být sám jen s Bohem“).
Náplní činnosti řádu je rozjímání (kontemplace) a pastorace. Klade se velký důraz na vzdělání. Konventuálové se nazývají fratres professi a dělí se na kněze (clerici monachi) a laické bratry. Dříve bylo generální řádové studium ve městě Lepoglava v Chorvatsku. Pro řád je typická úcta k Panně Marii, v jeho správě je mnoho mariánských poutních míst.
Vedení řádu
Vedení řádu sídlí v polském klášteře Jasná Hora (polsky Jasna Góra) v Čenstochové. Ve světě nyní existuje nejméně 34 klášterů řádu, v nichž žije asi 400 mnichů, z toho 200 je kněží.
České kláštery
- první poustevna Přední Výtoň čili Hejrov před rokem 1420
- Obořiště, klášter s kostelem sv. Josefa založen z daru Tomáše Jana Pešiny z Čechorodu z roku 1670, povolení ke stavbě vydal císař Leopold I. roku 1678, stavba byla dokončena roku 1685. Klášter zrušil císař Josef II. roku 1786.
- V současnosti jsou v Česku dva řeholní domy paulínů v Ostravě a Plzni.
Evropa
- Slovensko: čtyři kláštery - Topoľčany, Vranov nad Topľou, Trnava, Šaštín, zaniklý v Gombaseku (část obce Slavec)
- Polsko: čtyři
- Maďarsko: dva kláštery v Pécsi a Márianosztre, jeden zaniklý v Nagyvázsony
- Chorvatsko: dva
- Ukrajina: dva
- Bělorusko: dva
- Německo: šest
- Belgie: dva
- Španělsko
Ostatní svět
Slavné osobnosti řádu
Reference
- ↑ Petr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 149.
Literatura
- Petr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 149.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka na Wikimedia Commons - Catholic Encyclopaedia
- Stránka paulínů
- Stránky paulínů v Ostravě
